Jak hodnotíte aktuální sezonu z pohledu Popovic?
Minulý rok jsme se udrželi v soutěži a odehranou část letošního ročníku hodnotím pozitivně.


Vy osobně jste vstřelil 12 gólů. Jste s tímto číslem spokojený?
Mě samotného překvapilo, kolik gólů jsem dal. Myslím, že to je dobré číslo, jsem rád, že se mi to podařilo, ale je to určitě i zásluha mých spoluhráčů, za to jim děkuji.

Vstřelil jste prakticky polovinu branek vašeho týmu. Díky čemu převyšujete spoluhráče?
Já bych polovinu z těch 12 branek odečetl. Byly to dorážky nebo doklepnutí. Možná sem v zakončení důraznější, ale neřekl bych, že někoho v něčem převyšuji, je nás na hřišti jedenáct a sám bych tam nic nezmohl.

To znamená, že jste ve správný čas na správném místě.
Ano, dalo by se to tak říct. Taky mi je čtyřicet, takže v tom roli hrají možná zkušenosti.

Střelecky se vám daří, nelákala by vás vyšší soutěž?
Je mi čtyřicet (úsměv). Možná lákala, ale vyšší soutěž znamená vyšší nároky. Já už bych se fotbalem chtěl spíše bavit. Už nemám ambice hrát vyšší soutěž.

Třetí třída vám sedí?
To ne, já bych raději hrál okresní přebor. S Popovicemi jsme hrávali okres, pak jsme spadli. Pravdou ale je, že se na okres ještě cítím.

Pokud by o vás stály týmy z okresního přeboru, šel byste o soutěž výš?
Já to beru jinak, Chtěl bych se z Popovicemi do okresu vrátit. Máme dobrou partu a myslím, že na postup bychom mohli mít. Popovicím zůstanu věrný, chci s nimi postoupit.

Co udělat pro postup?
Já se snažím, dávám góly. Musí se přidat i ostatní. V posledních dvou sezonách se naštěstí podařilo góly rozložit mezi více hráčů. Musíme se snažit všichni a nesmíme prohrávat zbytečně zápasy.

Potřeboval byste gólovou podporu spoluhráčů. Chystáte kádr posílit?
Možná, že prostor pro posílení kádru bude. Myslím si, že plno hráčů a možná i týmů se k fotbalu už nevrátí. Pokud si vezmu okresní soutěže, tak je v nich plno hráčů okolo čtyřiceti let. Pauza je dlouhá, a pak by se někteří nemuseli k fotbalu vrátit. Možná by se takto mohli uvolnit talentovaní a šikovní hráči.

Vraťme se k vám. Kdy a kde jste s fotbalem začínal?
Začínal jsem na Kolínsku ve vesnici Veletov. Myslím, že od šesti let, začínal jsem v žácích.

Vybavíte si nějaké okamžiky ze začátků?
Nebyly rozdělené soutěže podle věku, takže jako malý jsem hrál mezi dvanácti nebo třináctiletými. Přišlo mi to dost bizarní, vlastně ani dres mi pořádně nebyl. Dnešní děti to mají v tomto ohledu jednodušší, hrají mezi stejně starými.

Pochopil jsem to správně, že jste začínal mezi staršími?
Byla jedna kategorie žáků, ve které hráli hráči od šesti do patnácti let.

Pohyboval jste se mezi zdatnějšími hráči, mohla to pro vás být výhoda?
Určitě to pro mě byla velká motivace. Chtěl jsem se větším a starším hráčům vyrovnat.

Jak se vám to dařilo?
V prvních letech příliš ne. Když je dítěti šest a hraje proti patnáctiletému, je to nic moc. Určitě jsem se ale naučil plno věcí, díky kterým jsem se možná dostal i do Prahy.

Na druhou stranu, neštvalo vás, že jste například prohrával osobní souboje se staršími?
Já jsem byl vděčný, že můžu hrát fotbal. Bylo mi jasné, že nemůže přetlačit o pět let staršího hráče. Byl jsem na hřišti a hrál jsem. Skutečnost, že hraji proti starším, mě neodradila. Bral jsem ji jako motivaci.

Kterými kluby jste pak prošel?
V Praze jsem pak hrál za TJ Bohemians Praha, Viktorku Žižkov, Čechii Karlín, čímž jsem ukončil velký fotbal v Praze, to mi bylo osmnáct nebo devatenáct.

Co vás vedlo ke skončení s velkým fotbalem?
Začal jsem pracovat, pak už bylo náročné spojit práci s fotbalem. Nestíhal jsem třikrát nebo čtyřikrát v týdnu dojíždět na trénink. Jezdil jsem na zápasy, ale hrál jen pár minu . Spoluhráči, kteří chodili na tréninky, hráli zápasy, i když třeba neměli takovou kvalitu.

Kde jste pracoval?
V kavárnách a v barech, takže to bylo do večerních hodin. S vedením klubu jsme nebyli schopni najít, jak by to mohlo fungovat.

Mrzelo vás, že jste se nemohl velkému fotbalu věnovat?
Asi ani ne, já jsem o tom takhle nepřemýšlel. Fotbal mě bavil, ale ambice na to, abych byl profesionálním hráčem, jsem úplně neměl. To bych k fotbalu musel přistupovat jinak.