Co říkáte na vítězství v anketě o nejpopulárnějšího fotbalistu Benešovska?

Vítězství v této anketě mě mile potěšilo. Už jen z toho důvodu, že si hodně lidí našlo čas, aby pro mě hlasovalo. Za to jim chci moc poděkovat.

Čekal jste to?

Z počátku jsem byl vůbec překvapený, že jsem v této anketě nominovaný, tak jsem tomu ani moc nevěřil. Postupem času jsem měl každodenní informace o tom, jak si vedu, aniž bych to nějak sledoval. Takže mě to potom ani moc nepřekvapilo (smích).

Sháněl jste nějakým způsobem hlasy?

Hlasy jsem nesháněl, ani jsem sám pro sebe nehlasoval. Do shánění hlasů se velmi angažoval prezident maršovického klubu Rosťa Hašek, který podle mého využil snad všechny kontakty ve svém telefonu (smích).

Jaké to je vyhrát v konkurenci bývalých ligových fotbalistů Maria Ličky nebo Ondřeje Vrzala?

Sám vím, že Mariovi Ličkovi a Ondrovi Vrzalovi nesahám ani po kotníky, stejně jako mému tátovi, kteří to dotáhli daleko dál než já. Myslím si, že oba doplatili na to, že nepochází z tohoto okresu. Tudíž jejich rodiny a známí třeba ani nevěděli, že jsou v této anketě nominováni. Navíc, jak už jsem řekl, měl jsem velkou podporu v mém fotbalovém klubu (Sokol Maršovice pozn. red.).

Díky čemu si myslíte, že jste tak populární?

Neumím si to vysvětlit. Snad jen tím, že jsem sám sebou. Každopádně věřím, že se tam nahoře za mě moji rodiče nestydí.

Můžete popsat svou kariéru a momenty, na které nejraději vzpomínáte?

Mé první fotbalové krůčky začínaly v mých šesti letech v Soběhrdech, kde mě vedl můj strejda a začínal i můj brácha a zde jsem byl do konce starších žáků. Dorostenecký věk jsem strávil v Ostředku, kde mě pro změnu vedl můj táta. Na tohle období mám krásné vzpomínky. Myslím, že tam s námi táta udělal velký kus práce a dodnes na to všichni rádi vzpomínáme, když se s klukama z tehdejšího dorostu potkáme. Velkou zásluhu na tom má pan Škvor, který se o nás všechny staral jako o vlastní. Do chlapů už jsem šel na hostování do Nespek, poté přestoupil do Maršovic, kde jsem dodnes, kromě jedné sezóny v Pyšelích. V Maršovicích rád vzpomínám na všechny postupy a také na posezení se spoluhráči v naší klubovně. Myslím, že jsme měli vždy dobrý kolektiv.

Co patří mezi vaše největší fotbalové úspěchy?

Mimo ocenění pro fotbalistu okresu, které jsem v rámci ankety v Benešovském deníku získal v roce 2015, bych rád zmínil vybojovaný postup a výhru poháru s dorostem Ostředka a v dospělých postupy do I. B třídy s Maršovicemi.

Jaké jsou vaše další zájmy kromě fotbalu?

Můj život se točí hlavně kolem fotbalu, když nehraji fotbal já, tak jezdím po fotbalech s mým synem Štěpánem, který momentálně hraje za U8 v Benešově. Pokud mám ještě nějaký čas, tak rád vyrazím na ryby.