Krajský přebor: Sedlčany na jaře poprvé padly, slaví Velim i Mnichovo Hradiště

Štěpán Sádecký (manažer TJ SK Hřebeč): Klasicky jsme prospali úvod zápasu a v 6. minutě jsme prohrávali 2:0. Kolem 20. minuty jsme začali hrát, měli jsme pár závarů, ale paradoxně jsme inkasovali po trestňáku na 3:0. V té chvíli šel do zápasu Prosek, který přiletěl v 10 hodin z Norska, a zvedli jsem se. Po rohovém kopu jsme snížili a soupeře zatlačili, bohužel bez efektu. Celkem slušně jsme nastoupili do druhého poločasu, ale trefili jsme břevno. Pak jsme měli několik závarů a snížili jsme až Melicharem opět po centru. Soupeře jsme tlačili dál, hosté měli ve druhém poločase jednu šanci, kterou Zajíček fantasticky chytil. U nás to bylo zakleté, neomylně jsme trefovali brankáře, hosté vykopávali míč z brány, až jsme v úplném závěru dostali z brejku do otevřené obrany. Když takhle trestuhodně prospíme začátek zápasu, nemůžeme jen tak bodovat.

Ve 21. minutě jsme ale měli kopat penaltu za úder loktem do obliceje Hajného, po kterém byl hráč ošetřován. Kolem 30. minuty byl stažen při zakončení ve vápně Novak, ale penalta se nepiskala. Každá útočná standardka z naší strany byl faul, takže jsme se nemohli dostat ani do zakončení. Čtvrtý gól jsme dostali z akce, které předcházel ofsajd na polovině hřiště. Tolik jen ke komentáři trenéra hostí, nevyjádřil jsem se k výkonu rozhodčího asi 15 let, tak tentokrát udělám výjimku.

Aleš Kohout (trenér Mnichovohradišťský SK): Jeli jsme do první Hřebče, která má v kádru bývalé ligové hráče. Je tam Podaný, je tam Jablonský a jsou tam i další zkušení hráči, kteří hráli vyšší ligy. Měli jsme z toho tedy trošku obavy. Hrají to stylem nakopávaných míčů přes pana Podaného, dlouhé balony, autová vhazování. Měli jsme štěstí, že jsme tyhle věci zkoušeli nějakým způsobem ovlivnit. Vyhrávali jsme souboje ve výšce, hráli jsme v bloku a měli jsme štěstí, že jsme dali góly. První jsme dali hned na začátku, když jsme se dostali před bránu a po hezké akce dával gól Novák. Pak jsme znovu dali v sedmé minutě po akci a dorážce Rakouského. Pak jsme dávali na 3:0. Poločas se vyvíjel tak suprově, že jsme soupeře hodně zaskočili, až z toho byl hodně nervózní. Pak snížili na 3:1 po rohu, který bohužel neměl být. Tak už to ale někdy bývá. Do druhého poločasu jsme vstoupili zase se stejnou taktikou. Každý kontakt s balonem nebo hráčem soupeře rozhodčí pískal, takže měli třeba třicet nebo pětatřicet přímých kopů a všechno kopali do vápna. Snížili na 3:2, ale my jsme to vydrželi a na konci zápasu jsme přidali pojistku. Myslím, že jsme vyhráli zaslouženě. Náš projev byl super, člověk se brání, ale body, které jsme si dali, jsme dodrželi a díky tomu jsme vyhráli. Chtěl bych pochválit Nováka, který dal dva góly, a Zajíčka se Sabolem a brankářem, kteří podrželi manšaft.

Lídr přeboru měl hrozný start, body nevrátil ani rychlý přesun z Norska

Martin Škvára (trenér SK Doksy): Podali jsme špatný výkon, soupeř byl v první půli rozhodně lepším mužstvem. Ve druhé půli jsme se zvedli, soupeře jsme zatlačili na jeho polovinu, ale měl výborného brankáře, který zneškodnil naše tři vyložené šance. Dvě z toho vypadaly, že budou určitě gólové. My jsme se ale neprosadili a náš výkon opět nebyl dobrý.

Zdeněk Šmejkal (trenér SK Poříčany): Oproti dohrávce v Příbrami to od nás byl velmi dobrý výkon. Sedmdesát minut jsme byli jasně lepším mužstvem, což jsme přetavili v první půli ve vedení 1:0. Krásnou brejkovou akci vyřešil Dukay. Do poločasu jsme měli ještě dvě tutovky, ale bohužel jsme je nevyřešili. Domácí jsme do šance v první půli nepustili, takže to mohlo skončit i větším rozdílem než 1:0. Druhá půle začala ve stejném tempu. Byli jsme lepší a nebezpečnější, domácí hráli po vápno, ale bez šancí. Vyvrcholila z toho taky akce po pravé straně, kdy jsme to zatáhli a dávali pod sebe na Jandu, který prostřelil brankáře na 2:0. Až pak si domácí vytvořili nějaký tlak pomocí standardek, ale ze hry podle mě neměli ani jednu šanci. V 70. minutě nás podržel Vymazal, když chytil gól. To byla jediná šance domácích, kdy nás hodně podržel. Pak už jen nějaké standardky, které jsme ubránili. Kluky za výkon musím pochválit. Byl to jeden z našich nejlepších výkonů na jaře a zasloužené tři body pro nás.

Miroslav Supáček (trenér AFK Tuchlovice): Csaplárova past nás připravila o body. Předem musím poděkovat hráčům B týmu, že při personální krizi zaskočili a pomohli. V prvním poločase jsme přežili šanci hostí a z rohu dali gól Brnovjákem. Ve 40. minutě pro zranění svalu musel střídat Žahour a Vaigl po dvou minutách na hřišti dohrál centr po standardce ze strany a dal na 2:0. Soupeř byl ovšem v poli lepší. Do druhého poločasu jsme nastoupili s odhodláním, které nám ale dlouho nevydrželo, a byli jsme pod stálým tlakem soupeře. Nebyli jsme schopní udržet míč vepředu. V 60. minutě si dal vlastní gól Fitko a v 82. minutě nám tam zapadl centr ze strany. Vzhledem k průběhu druhého poločasu je bod nakonec zlatý.

Jiří Rychlík (trenér MFK Dobříš): Před zápasem bychom za bod z Tuchlovic byli rádi, protože Tuchlovice teď mají sérii, kdy neprohrávají. Vzhledem k vývoji se ale nebojím říct, že jsme tam mohli i vyhrát. Fotbalově se mi to líbilo, kluci plnili to, co měli. Pořád je ale kámen úrazu ve standardních situacích. Tam musíme víc zabrat a soustředit se na to. Fotbal se rozhoduje ve vápnech, ale my jim v prvním poločase umožnili ze dvou standardních situací skórovat. Pak nás stálo spoustu sil, abychom zápas dotáhli do remízy. Jsem za to ale hrozně rád. Kluci makali, dřeli a soupeře jsme ve druhém poločase fakt zavřeli. Soupeř hrozil jen z brejku, což nedotáhl do konce. Tým bych pochválil, že v sobě našel sílu, kterou jsme v dosavadních utkáních venku neměli. Jakmile venku prohráváme, tak je zápas pro nás hrozně těžký. Z tohohle hlediska to hodnotím hodně kladně. Prohrávat v Tuchlovicích 0:2 a dotáhnout to k výsledku 2:2… Myslím, že jsme ještě mohli vyhrát. Doufám, že body z venku potvrdíme doma v derby se Sedlčany a vyhoupneme se tam, kam chceme, abychom měli víc klidu do dalších zápasů.

Vaigl se trefil po pár vteřinách, Doksy ani jednou. A jsou zase v problémech

Karel Rochl (hráč Povltavská fotbalová akademie B): Do utkání jsme vstoupili dobře a dostali jsme se do vedení. I když nás pak Nespeky zatlačily, tak jsme vydrželi do půle. Ve druhém poločase se nám podařilo okamžitě odpovědět na vyrovnávací gól soupeře a znovu se dostat do vedení. Padne nám tam ale úplně všechno z jakékoliv chyby, a proto se z krize nemůžeme dostat. I tam jsme ale neodehráli úplně špatné utkání.

Petr Králíček (trenér TJ Sokol Nespeky): Byl to takový tradiční zápas, jaký jezdíme do Hvozdnice hrát. Utkání tam je vždycky bojovné a nevyzpytatelné se šancemi na obou stranách. My dostali branku, i když jsme měli víc ze hry. Soupeř nám ale chodil do brejků, se kterými jsme měli problémy. Někdy jsme je vyřešili zdárně, jindy méně. Pak se nám podařilo vyrovnat na začátku druhého poločasu, čímž jsme se vrátili do hry. Hned minutu nato jsme ale dostali na 2:1, což byla studená sprcha. Zápas se přeléval zleva doprava, zprava doleva, byly tam osobní souboje a místy to bylo takové vyšperkované, jak by řekl Honza Koller. Tak to ale ve Hvozdnici bývá. My zápas emočně zvládli. Body patří Pepovi Petličkovi, který dával branku a den před zápasem se mu narodila dcera. Přijel na zápas prakticky hned z porodu, za což mu patří velký dík. Na hřišti byl k nezadržení. Rozhodující branku, jak už se stává, dal Martin Turek. Svým čuchem na gól dal z trmy vrmy na 3:2. Byly tam ještě závary před oběma brankami, ale už jsme vítězství urvali. Patří za to chlapcům velký dík, protože utkání bylo velice těžké. Jak se blíží konec sezony, tak to začíná být dramatičtější a dramatičtější a každý začíná počítat body. My jsme se s tím srovnali a z Hvozdnice si odvážíme velice cenné tři body.

Body pro novorozenou dcerku Josefa Petličky! Nespeky vyhrály na vlně emocí

Rudolf Kahle (trenér brankářů Spartak Průhonice): Byl to relativně pohodový, i když nestandardní zápas, protože hosté šli již v první půli do devíti. Nejdříve po dvou žlutých útočník a poté brankář, když špatně rozehrál a poté zahrál rukou mimo pokutové území. Byla to zkušenost i pro mě, nikdy jsem proti devíti hráčům nekoučoval. Jste na padáka, nesmíte prohrát, vedete 1:0 a nevíte, jestli hrát víc dopředu, nebo být trpělivý. Kluci to zvládli výborně, i když nakonec jsme gól dostali. Soupeř makal, ale 60 minut v devíti se muselo projevit. Nakonec povinná výhra a důležité tři body.

Martin Zamazal (trenér FC Horky): Dnes nemám co hodnotit. Obdržené červené karty ve 23. a ve 29. minutě prakticky rozhodly o vývoji utkání.

Radim Truksa (trenér FC Velim): S týmem, který měl stejně bodů jako my a na jaře ještě neprohrál, jsme si dokázali poradit. Sedlčany se ujaly vedení po výborně zahraném rohovém kopu. Za Velim odpověděl po centru Čapka na 1:1 Kukal. O něco později se prosadil i Jícha a poločas skončil 2:1. Soupeř byl nebezpečný hlavně ze standardek, které výborně zahrával Hanuš. Po jednom z brejků rozhodčí odpískal faul v našem vápně a z penalty Sedlčany vyrovnaly. Za vítězstvím jsme ale šli více než soupeř a po faulu na Kasala jsme kopali penaltu i my a Jícha se nemýlil. Vítězství 3:2 považuji za zasloužené.

Vlastimil Zelenka (trenér Tatran Sedlčany): Věděli jsme o velké kvalitě domácího týmu, přesto jsme chtěli prodloužit jarní neporazitelnost. Bohužel bojujeme s velkou marodkou a i vzhledem k důležitému záchranářskému zápasu B týmu jsme museli nastoupit s třemi dorostenci v základní sestavě. Další dva pak naskočili v úplném závěru. V úvodu jsme očekávali velký nápor domácích. Ten se sice nekonal, ale přišla další rána v podobě zranění Kouklíka hned v 15. minutě a do hry musel naskočit Schwarz, který se vrací po vleklém zranění třísel a musel absolvovat bez tréninku prakticky celý zápas. Přesto se nám podařilo prakticky vzápětí otevřít skóre, když se po rohu Hanuše trefil Krotil. O pět minut později trefil z trestňáku Hanuš tyč. Pak už udeřili dvakrát hlavou domácí a do kabin šli s jednobrankovým vedením. Po hodině hry jsme získali díky Schwarzovi penaltu, kterou proměnil jistě Hanuš a sahali jsme po cenném bodu. O ten a kapitána Brotánka jsme přišli deset minut před koncem, když fauloval ve vápně a z penalty upravili domácí na konečných 3:2.

Jan Hlavatý (trenér SK Sokoleč): Opět z naší strany nezvládnuté utkání a ztráta bodů na domácím hřišti. Měli jsme dobrý vstup do utkání a vytvořili jsem si tlak. Přišlo několik slibně vypadajících akcí, ale žádnou jsme nedokázali přetavit v úvodní branku. Naopak soupeř udeřil z brejku. Naše hra byla následně dost neurovnaná, zbytečně jsme ztráceli míče. Naštěstí jsme do poločasu dokázali brankou Tomáše Kozla srovnat skóre na 1:1. Druhý poločas se opět odehrával převážně na polovině hřiště našeho soupeře. Byl to festival promarněných příležitostí, kdy jsme mohli strhnout utkání na naši stranu. Po jedné z mnoha šancí dotlačil gól do branky Kuba Provazník. O vítězství jsme přišli v 93. minutě, kdy poslední brejk utkání soupeř propálil do naší branky. Za dnešní výkon musím pochválit Tomáše Javorka, který byl nejlepším mužem na hřišti.

Martin Šrámek (trenér SK Spartak Příbram): Za předvedený výkon jsme si bod zasloužili. Domácí tým byl fotbalovější, ale nám se dařilo z brejkových situací. Na šance bylo utkání také vyrovnané. Nás podržel v druhé půli Bohuslav a vyrovnat se nám podařilo z poslední útočné akce utkání.