Působení v Poříčí nad Sázavou jste zahájil parádně. Sedm gólů ve třech zápasech. Vaše hodnocení?
Start určitě vydařený. Škoda, že jsem proti Dobříši nepřidal další gól. V zápase pro mě nebyl optimální způsob hry, který se hrál. Nevyhovoval úplně hráčům, jako jsem já. Jsem rád, že mužstvo utkání zvládlo a vybojovali tři body. Jestli vyhrajeme 5:0 nebo 2:1, je jedno.
Máte nějaké osobní cíle, kolik byste chtěl vstřelit gólů?
Tak určitě. Čím víc, tím lépe. I pro mne jsou statistiky důležité. Kdo říká že ne, tak podle mě lže. Každému hráči dělá dobře, když má dobré osobní statistiky. Ve finále je stejně nejdůležitější vyhrávat. Teď se nám daří obojí. Ze čtyř zápasů máme devět bodů, což je fajn. K tomu jsem dal sedm gólů, což je super. Oboustranně musíme být všichni spokojení – já i Poříčí. Spolupráce vychází na výbornou.
Z dosavadní kariéry jste byl z fotbalového hlediska zvyklý na něco úplně jiného. Překvapil vás něčím krajský přebor?
Tak nějak jsem čekal přibližně, že to takhle bude. Zápasy jsou bojovné. Hráči trošku méně běhají, protože chodí do práce a trénuje se méně, takže v tomhle ohledu je to znát. V soutěži jsou i slušné týmy, takže má svou kvalitu a určitě nás ještě čeká spousta těžkých zápasů.
Určitě narážíte na Milín. Roste vedoucímu celku v Poříčí konkurence?
Takhle to asi nedokážu říct. Co jsem slyšel, tak Milín má velký rozpočet i ambice. V Poříčí jsme víc při zemi. Projekt Milína je mnohem větší. S ním bych se asi nesrovnával. Jdeme zápas od zápasu. Jestli máme ambice, tak na druhé místo, nikoliv na první. Jsme rádi, že jsme zvládli utkání s Dobříší. Uvidíme, co další kola.
Míříte za postupem už letos, nebo až za rok?
Uvidíme, jak to bude. Třeba do divize postoupíme a tahle otázka bude zbytečná. Určitě ale chceme hrát špičku tabulky, proto jsem do Poříčí šel. Ambice tady jsou. S Milínem se ale srovnávat nemůžeme jak po ekonomické stránce, tak například ohledně zázemí. Jsme menší klub. Děláme, co můžeme a snažíme se vyhrát každý zápas.
Mluví se v Poříčí už o divizi nahlas?
Určitě se o tom mluví. O druhém místu. Čím víc zápasů vyhrajeme, tím lépe pro nás a pro Poříčí. Bránit se tomu nebudeme.
Už když jste přicházel do Poříčí, tak se mluvilo, že tady hrával i váš otec. Co vám říkal na přestup?
On sám rozhodil sítě, obvolal různé lidi, když jsem se vracel z Německa. Jedním z nich byl i pan Lacina a začali jsme jednat s Poříčím. Dobrali jsme se dobrého konce a věřím, že spolupráce bude oboustranně výhodná. Vyhovuje mi, že se trénuje dvakrát týdně. Sám si pak ještě jednou přidávám v Praze, když mám čas. Ohledně zápasů je za mě dostačující, abych se udržel v kondici. Je to sice trošku dál. Jezdím sem padesát minut, ale dvakrát do týdne se to dá. Je tady výborný kolektiv a skvělá parta. Jezdím sem rád.
Vyrojily se informace, že jste jednal i s Přední Kopaninou, kam byste to měl z pražského Suchdola mnohem blíž. Co nakonec rozhodlo pro Poříčí?
Směsice všeho. Zjišťoval jsem si informace od různých lidí i zdrojů a Poříčí mi v tuhle chvíli dávalo největší logiku, takže jsem se rozhodl pro něj. Důvodu je ale víc, které bych nechtěl úplně rozebírat. Jako balíček mi dávalo smysl. S tím krokem jsem spokojený. Uvidíme, co bude v létě.
V Poříčí jste tedy do konce sezony?
Mám smlouvu do posledního kola. Co se bude dít pak, nedokážu říct.
