ON-LINE reportáž o koronaviru najdete ZDE

Nic na tom nemění ani fakt, že je již delší dobu vůbec nejstarším hráčem v kádru druholigového celku. „Čas člověk nezastaví. Zase na druhou stranu, každou půl sezonu přicházejí mladší a mladší spoluhráči a díky nim se i já cítím mladší,“ usmívá se pilíř zadních řad, který do Vlašimi dojíždí denně z Příbrami, kde si s manželkou postavil dům. Tam se také v době koronavirové pandemie snaží trávit drtivou většinu času. „Jen když je to nutné, jezdím do města,“ potvrdil.

Co říkáte na momentální situaci v České republice a její dopady?
Dotýká se to nejen fotbalu a sportu obecně, ale všech dalších odvětví. Bude dlouho trvat, než se vše zase vrátí do nějakého standardu. Ale teď je nejdůležitější, abychom se snažili dodržovat všechna nařízení, opatření a všechno jsme co nejdříve společně překonali a mohli se začít vracet do normálního života.

Jak omezuje současný stav váš každodenní život?
Asi tak, jako každému. Člověk nemůže dělat takové ty normální věci, na které byl zvyklí, nevídá se s kamarády, nemůže si zajít ke kadeřníkovi, do restaurace, kina, venku si zasportovat. Máme dvě dcery, starší nemůže do školky, nemůžeme na výlety, hřiště, nevidí se s kamarádkami, sestřenicí. Alespoň, že máme velkou zahradu a hned vedle domu les, to je v dnešní době obrovská výhoda. Nedokážu si představit a hlavně nezávidím těm, co žijí v bytě, někde v centru města a třeba ještě s dětmi.

Vy jako profesionální sportovec se navíc musíte pravidelně udržovat v kondici. Je i to složité?
Máme vypracovaný tréninkový plán na každý den, běhám na aplikaci, podle které nás trenéři kontrolují. A pak posiluji. Jelikož nemám doma posilovnu, tak se snažím improvizovat a cvičit s čím se dá. Na zahradě pak občas potrénuji techniku s míčem. Určitě se ale nemohu hýbat tak, jak bych chtěl, proto nemám takový výdej energie a snažím se tak třeba krotit i s jídlem. A to mi dává nejvíce zabrat.

Je něco, co byste v tomto ohledu všem doporučil?
Určitě zapojit do tréninku děti. Mohou cvičit s vámi, opakovat po vás cvičení, počítat nebo být tréninkovými pomůckami (úsměv). Nejen, že se hýbou, ale zároveň jde o možnost, jak se na chvíli dobře zabavit.

Čím vlastně nyní kromě plnění individuálního tréninkového plánu trávíte volný čas?
Co nejvíce se věnuji právě dcerám, kterým se snažíme s manželkou vymýšlet nějakou zábavu. Pak máme spoustu práce na zahradě, tak využívám karanténu k dodělání věcí, na které by nebyl v sezoně čas. A večer, když je klid, se podívám na nějaký film, seriál nebo si zahraji nějaké hry.

Je něco, co vás karanténa naučila?
Nevím, jestli naučila, ale určitě mám víc času na uklízení. Luxování, utírání prachu, rozbila se nám myčka, takže i mytí nádobí, prostě se teď více zapojuji do domácích prací. Z toho má radost hlavně manželka (úsměv).

Na co se nejvíce těšíte, až karanténa skončí?
Na kamarády. Začíná být hezké počasí, sejdeme se i s dětmi a manželkami u někoho na zahradě a budeme grilovat, sportovat a bavit se.

A co fotbal, jak na vás působí nejasnosti okolo restartu FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY?
Není to nic příjemného, že člověk neví, co bude a musí běhat sám po lese. Ale taková je situace, nikdo neví, jak se epidemie bude dál vyvíjet. Nezbývá než čekat.

Sleduje vývoj i vzhledem k situaci prvoligové Příbrami, kde jste strávil velkou část kariéry?
Sleduji, jsou tam stále kluci a trenéři, které znám. Navíc ve Vlašimi působí Jirka Januška s Petrem Průchou. Jsme v kontaktu, říkáme si novinky, ale ve finále všichni jen hádáme, jak to celé dopadne.

Když jste to nakousl. Co vůbec říkáte na příbramskou kolonii ve Vlašimi?
Vítám to, alespoň je tady nás, dobrých a kvalitních fotbalistů z Příbrami, více (úsměv). Stalo se to v posledních letech trochu pravidlem. I proto, že Příbram i Vlašim jsou od sebe kousek. Co se týká kluků, tak oba k nám v pohodě zapadli, dokonce se z nich stali tahouni kabiny.

Vraťme se ale k případnému pokračování sezony. Věříte, že se nejvyšší soutěže rozběhnou?
Určitě se proto udělá maximum. Ale nejsem si úplně jistý, že je správné za dané situace pokračovat.

Proč?
Za mě je tam spousta otazníků. Co se bude dít, když se nějaký hráč nakazí, až se soutěž rozběhne? Kdo všechno půjde do karantény? Hráči budou během dokončení sezony někde zavřeni na hotelu? Nebo jak se zabrání, aby předešli nákaze?

Pokud by se soutěž neměla dohrát, byl byste pro anulování celého ročníku?
Ano, v tom případě bych to viděl jako jediné spravedlivé řešení. Vyhlašování výsledků podle současného postavení týmů v tabulce mi přijde nesportovní.

Anulováním ročníku už skončila sezona pro vašeho bratra (Matěje Štochla pozn. red.), který hraje I. B třídu za Milín, bavili jste se o tom?
Ještě jsme neměli možnost to pořádně probrat, ale přestože už fotbal tak neprožívá, má ho stále rád a určitě ho to mrzí. Nicméně bere to jako fakt a rozumné řešení.

Závěrem mě napadá ještě jedna otázka. Uvidíme vás v budoucnu s bratrem ještě v jednom dresu?
Chtěli bychom spolu ještě zahrát. A když nám to zdraví dovolí, splníme si to, takže určitě to čekejte. Kde to ale bude, nejsem schopen v tuhle chvíli říct, uvidíme, až ukončím profesionální kariéru.