„Je to tak možná nečekané, ale vzhledem k průběhu, kdy jsme měli mnohem více šancí, naprosto zasloužené,“ zářil spokojeností kmenovým hráč Sparty Praha.

Kdy vám trenér Šmejkal oznámil, že půjdete do brány? Jak jste reagoval?
Dozvěděl jsem se to na sobotním předzápasovém tréninku. Samozřejmě jsem se těšil, protože jsem dlouhou dobu nehrál ostrý zápas. Navíc to bylo proti Dukle, kterou považuji za nejsilnější tým soutěže, takže se jednalo o kvalitní prověrku a jsem rád, že jsem šanci dostal.

Nebyl jste po takové době přeci jen nervózní?
Ze začátku trochu ano, ale kluci mi pomohli tím, že výborně bránili a nepustli Duklu do žádných vyložených šancí. Moc práce jsem tedy neměl a bylo to hlavně o organizaci obrany.

Po střelách Filipa Haška vám ale dvakrát pomohlo břevno…
To jsme měli štěstí. Filipa znám ještě z doby, kdy jsme společně působili v dorostu Sparty. Jde o hráče s výbornou kopací technikou, což dvakrát ukázal. Poprvé vypálil nečekaně z úhlu, podruhé se pěkně z trestňáku, to jsem se modlil.

Někteří hosté reklamovali, že v druhém případě míč skončil za brankovou čárou. Jak jste situaci viděl vy?
Těžko říct, někdo říká, že míč šel ven, někdo, že podle videa byl zase za čárou. Určitě se z tohoto pohledu jednalo o zlomový moment utkání.

Následně se vám konečně podařilo protrhnout střeleckou smůlu. Jak jste sledoval počínání svých spoluhráčů, kteří v předchozím průběhu zahodili několik slibných možností?
Je pravda, že některé situace mohly být vyřešené lépe. Ovšem nakonec jsme dali dva krásné góly, které rozhodně nebyly náhodné.

Strhla se po zápase v kabině vlna euforie?
Euforie byla velká, ale s oslavami jsme to nepřeháněli, protože jedna vlaštovka jaro nedělá. Slavili jsme tedy jako při každém jiném vítězství, hlavně jsme si pořádně zařvali.

Co pro Vlašim tohle vítězství znamená?
Především jsme se vzdálili soupeřům ze spodku tabulky. Zároveň nám to dodá kuráž, protože jsme si dokázali, že můžeme hrát s nejsilnějšími týmy. Teď to musíme potvrdit v následujících zápasech. Ve hře je pořád ještě hodně bodů, které můžeme získat, ale i ztratit.

Už ve čtvrtek vás čeká další těžký zápas na trávníku posledních Vítkovic…
Hraje se v rychlém sledu, což je na jednu stranu dobře, na druhou všem docházejí síly. Bude to důležité utkání, od kterého se přiznám, že nevím, co úplně čekat. Dá se předpokládat, že nás nečeká nic jednoduchého. Trenéři nás ale určitě dobře připraví a my uděláme maximum, abychom uspěli.