Kliknutím zvětšíte
Celý loňský rok byste ho na lavičce Vlašimi v modrobílém dresu hledali marně. Celé jaro ho trápilo vleklé zranění lýtkového svalu – třikrát za půl roku ho měl natržené. A když už se v létě dal do pořádku, tak si pro změnu natrhl úpon v chodidle.
Až ke konci první poloviny sezony se začal objevovat alespoň za postranní lajnou, kdy se začínal rozcvičovat. Dohromady za 16 kol aktuálně rozehraného ročníku nasbíral necelých 30 minut. Nic moc. Kdekdo už by to na jeho místě zabalil a šel hrát pro zábavu nižší soutěž. On se přesto opět kousnul a postavil se na start zimní přípravy. S jasným cílem, zabojovat o místo v sestavě A-týmu.
Při pohledu na zápisy a sestavu najdete u jeho jména jeden rozdíl. Je jediný, jehož ročník narození začíná osmičkou. Poslední mohykán této generace zůstává nadále. „Alespoň se necítím starý. Musím se jím pořád vyrovnávat. Alespoň vidím, co mi roky vzali. To je ta motivace se mladým vyrovnat a užít si pocit na hřišti,“ hlásí Janda.
Téměř rok vynechaný na profesionální úrovní v pokročilém sportovním věku se na hráči musí podepsat. Návrat na trávník je o to těžší. „V hlavě to bylo, když je člověk zraněný. Pořád nechci skončit, ale ještě chvíli hrát, a vrátit se zpět. Zvlášť na takové úrovni,“ podotýká vlašimský záložník.
V šatně je přitom nejstarší a nejzkušenější. Všichni okolo něj jsou mladší. „Snažím se jím předat jiné věci, než které jiní mají,“ říká Janda. Zatímco obsazení kabiny se pomalu téměř každý půlrok mění, on stále zůstává. „Za ty roky jsem si na to zvykl. Byl bych raději, kdyby bylo ustálenější a trošku víc se vytvořila parta, která je i teď super. Loni se nám to podařilo a dopadlo to naším nejlepším umístění. Teď i přes špatný začátek se nám to daří znova nastavit dobře a jaro bude jiná píseň,“ nastiňuje zkušený šedý vlk vlašimské smečky, že by se loňský účastník baráže o první ligu měl ve druhé polovině sezony posunout tabulkou výše.
16
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
