„Rozhodování nebylo jednoduché. Nakonec jsme ale došli k tomu, že chceme dát mančaftu nový impuls. Ke konci došlo po vzájemné dohodě a Petru Mikolandovi jsem vděčný, že u nás byl. Dokázal to v divizním klubu povýšit o jeden dva stupně nahoru,“ vysvětluje manažer klubu Jaroslav Dvořák.

Ten byl se stávající trenérskou dvojicí spokojený, musel ale jednat kvůli špatnému vstupu do jara a neuspokojivým výsledkům. Horky se po zimní přestávce trápily v koncovce a v prvních pěti zápasech se vůbec neprosadily. I kvůli tomu jsou momentálně v tabulce divize C až poslední se dvoubodovou ztrátou na předposledního.

„Po podzimu jsme si s vedením řekli, že to zkusíme hodně omladit a dát pryč cizince, kterých jsme měli hodně. Vyměnili jsme zhruba osmdesát procent týmu. Byl jsem spokojený s přístupem hráčů i celého klubu. Hráli jsme dobrý fotbal, který byl konkurenceschopný, ale chybělo nám zhodnocení celkové práce nějakým střelcem. Mladí hráči, které máme, mají běžeckou, taktickou i herní kvalitu, ale ve finálních fázích na posledních dvaceti metrech jsme byli úplně impotentní,“ popisuje bývalý trenér Mikolanda.

Hráči Vyšehradu kategorie do 13 let
Vyšehrad chce ukrajinské děti zapojit i do zápasů, problém je s registracemi

Jeho slova potvrzuje i sám Dvořák. „S trenérskou dvojicí jsme byli spokojení. Tréninky a všechno bylo super. Bohužel se ve výsledcích ukázal hlavní problém, kterým je to, že nemáme střelce. Herní projev manšaftu je v pohodě, hrajeme dobré a vyrovnané zápasy. Hlavní problém nebyl v trenérech, ale v tom, že se klubu nepovedlo přivést nějakého střelce, který by dokázal šance proměnit v branky,“ krčí rameny.

Horky totiž v průběhu celé sezony nastřílely jen 21 gólů, z toho na jaře pouhý jeden. O ten se při Mikolandově derniéře postaral Michal Pánek, Horky ale i přesto padly s Kutnou Horou 1:3. V dalším utkání pak už mužstvo vedl nový trenér Lukáš Mück, který by se měl pokusit tým střelecky nastartovat.

„Pro mě jako trenéra a bývalého útočníka to bylo šílené. To jsem v životě nezažil. My jsme šance měli, ale neproměňovali jsme je. Buď jsme je zakončili špatně nebo jsme volili ještě přihrávku. U mladých hráčů nebyla ve finále zkušenost, aby někdo vystřelil. Kdybychom hráli v horních patrech tabulky, tak hráči rozkvetou a budou dávat góly. Tlak ve chvíli, kdy góly nedáváte a o gól prohráváte, je veliký. Frustrace u hráčů určitě byla, snažili jsme se to tišit. Věřím, že dělali maximum,“ vrací se ke střeleckému trápení Mikolanda.

Matěj Falta (č. 10) během vydařeného utkání v Zárybech.
KANONÝR DENÍKU: Falta rozdýchal K. O. a v poslední minutě trefil lahvinku rumu

Horky ve svých řadách každopádně budou muset nějaké střelce najít, pokud budou chtít pomýšlet na vytyčený cíl, kterým je záchrana v divizi. Ta úplně nereálná ještě není. Horky jsou s osmnácti body sice až poslední, na třinácté Tochovice ale ztrácejí jen tři body. Před sebou přitom pořád mají ještě osm kol.

„S novými trenéry máme dohodu takovou, že tu odtrénují zbylá jarní utkání a pak si sedneme a zhodnotíme jejich působení. Klíčová je záchrana,“ netají Dvořák.

Podle Mikolandových slov v Horkách podmínky k udržení v divizi mají. „Byla to výborná zkušenost. Takový přístup jsem nečekal, měli jsme tam skvělé podmínky. Byli jsme zvyklí z profesionálních klubů a Horky udělaly maximum, abychom se tam cítili dobře. My tam na oplátku přinesli nějaké věci, co se týče tréninků, zápasů i videorozborů, které na téhle úrovni nejsou úplně běžné,“ říká.

I proto na něj budou v divizním celku vzpomínat pozitivně. „S Kamilem Máchou tady odváděli velmi kvalitní práci. Klukům zase rozšířili úhel pohledu na trénování. Bohužel se to nedokázalo z tréninků přenést do mistrovských zápasů. Série bez vítězství už byla neúnosně dlouhá,“ zakončuje Dvořák.