Konec nočních mrazů a suchá pole. Ideální podmínky pro začátek jarních prací. „Už to začíná být náročnější, jsme na polích víc, aby se všechno stihlo. To nejpernější období trvá kolem dvou týdnů,“ říká z kabiny traktoru Roman Nyškovský. Pole u Hradce Králové jsou připravená a teď je potřeba rychle zasít, dodává agronom společnosti VH Agroprodukt Jan Hajtman. 

„Minulý týden jsme začali jarním ječmenem, se zeleninou začínáme dnes, tedy v pondělí.“ Právě na kořenovou zeleninu se hradecká firma zaměřuje. Na 500 hektarech pěstuje mrkev, petržel, celer a cibuli. „Normálně začínáme o týden až 10 dní dříve, ale ještě minulý týden byly citelné noční mrazy, takže začínáme až nyní,“ vysvětluje agronom.

Centrum pro ukrajinské uprchlíky v pražské knihovně.
Firmy čekají na uprchlíky z Ukrajiny. Šanci mají třeba v restauracích

Jenže zelenina potřebuje závlahy. A natažení kilometrů hadic měli na starosti dvě party Ukrajinců. Z deseti jsou tady jen dva. Ostatní muži zůstali doma a bojují s ruskými agresory.

„Na závlahy máme léta pevný tým lidí, kteří svoji práci dobře znali. Pracovali samostatně a nemuseli jsme se o ně starat. Přesně věděli, co je na kterém poli potřeba,“ vysvětluje ředitel hradecké společnosti Radim Pátek vedle skladu závlahových trubek: „Bez závlah se u nás zelenina vypěstovat nedá, jsou pro nás klíčové a je to hrozná komplikace. Lepíme to, jak to jde.“

Celorepublikový problém

Královéhradecký pěstitel zeleniny není zdaleka jedinou firmou, které chybí Ukrajinci. Potvrzuje to předseda zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka: „Je to problém v celé republice. Někteří muži z Ukrajiny nepřijeli, někteří se vrátili na Ukrajinu. Pro zemědělské podniky, které měly Ukrajince na klíčových pozicích, jako je traktorista, obsluha linek, obsluha linek, obsluha vysokozdvižných vozíků, je to velký problém. Jsou to poměrně kvalifikované pozice, které vyžadují znalost prostředí a podobně a tohle ty podniky v tuto chvíli neumí řešit.“

Hradecký VH Agroprodukt zaměstnává Ukrajince už léta. Má vlastní ubytovnu a už přijal první válečné uprchlíky. „Nastěhovali se sem, teprve začínají chytat první slova. Nejdřív se tady musí zorientovat a pak teprve přijde ta práce,“ potvrzuje Radim Pátek. Jenže jsou to hlavně ženy, často s dětmi. Za pár týdnů bude potřeba zeleninu okopávat a vytrhávat plevel.

Jenže je velká otázka, jestli budou schopné v zemědělství vůbec pracovat, říká z dlouholeté zkušenosti Radim Pátek: „Je to strašně náročná práce a ne každý ji zvládne. Dělá se za každého počasí, za vedra, větru, deště. Nevíme, jak se k tomu ti lidé, které sem vyhnala válka, budou stavět. Přijďte za dva měsíce a povíme si, jak to dopadlo,“ říká s lehkou skepsí.

Mšice
Hmyzí invaze. Mšice letos sežerou část úrody, varují čeští odborníci

Farmáře navíc tíží další problémy, jako je cena nafty, nebo exponenciálně rostoucí ceny hnojiv. „Jestliže palivo podražilo o desítky procent, tak u hnojiv je to ještě horší. Tuna hnojiva stála šest, sedm tisíc a teď stojí dvacet,“ počítá ředitel hradecké firmy.

Teď se ale hradecká firma zaměřuje na to, aby včas zasela a roztáhla závlahy. Další problémy se budu řešit za pochodu. „První českou mrkev budeme sklízet podle mého odhadu na začátku července,“ doufá agronom VH Agroproduktu Jan Hajtman.