Autorem výstavy a také stejnojmenné publikace je historik Michal Horáček. Výstava přináší přehled staveb z oblasti potravinářského průmyslu, stavebního průmyslu, městské infrastruktury a dalších odvětví v Benešově a jeho blízkém okolí. Řada archivních materiálů – plány, nákresy a dobové fotografie ukazují vývoj jednotlivých oborů od dob předindustriálních.

Právě na tomto vývoji a historii samotných staveb lze sledovat měnící se tvář města, zejména ve druhé polovině 19. století a ve 20. století. Mapuje prosperitu města v různých obdobích i změny v urbanistické koncepci, kdy celé průmyslové ulice nebo zóny ustupovaly novým městským plánům, často spojeným s bytovou problematikou. Poukazuje také na vztahy mezi městem Benešov a Konopišťským panstvím, které si byly v určitém období právě v oblasti průmyslu konkurenty.

Průmyslovou výrobu přensel panovník z Konopiště do Benešova

Ke zrušení průmyslové zóny pod zámkem Konopiště došlo v souvislosti s rozhodnutím Františka Ferdinanda d´Este přebudovat zámek Konopiště na letní sídlo. Poté přenesl průmyslovou výrobu do Benešova, kde koncem 19. století vznikl moderní pivovar, lihovar a další velké podniky.

V Benešově a okolí mělo silnou tradici mlýnské odvětví a výroba cihel. Velmi cennými materiály jsou dochované stavební a montážní plány technického vybavení jednotlivých mlýnů a cihelen. V dalších výrobních oblastech se podařilo pouze v několika málo případech přesáhnout produkcí malou živnostenskou dílnu. Tyto hranice, kromě výše zmiňovaného, překročily například koželužna Filipa Herschmanna, továrna na vatové pokrývky Berger & Bloch, továrna na obuv Morice Holzera v Zámecké ulici, továrna na hospodářské stroje Václava Suchánka a továrna na drátěná pletiva Otomara Hrbotického.

V neposlední řadě poskytuje výstava Benešov technický  industriální přehlednou historii městské vybavenosti. Popisuje například kanalizaci a systém moderního vodovodu, na jejichž realizaci se významně podílel Vladimír Hráský. Dále se výstava zabývá elektrickým osvětlením a infrastrukturou, s níž souvisí několik dochovaných staveb – včetně vlakového nádraží. 

Na úvodním plánu města jsou přehledně vyznačena místa, kde se stavby nacházely. Většina objektů již zcela zanikla, ustoupila modernějším provozům nebo bytové výstavbě. Některé z nich byly stavebně upraveny pro jiné účely a jen nepatrné množství se dochovalo v původní podobě.

Lenka Škvorová