Na cestu jim rozdali ze své truhly sušenky, pití a předali mapu, která je nasměrovala k vodníkovi. Cestou potkali na louce tančící lesní víly, kde si děti procvičily pozornost hledáním rozdílů a zaházely si květinovými věnci na tyč. Po splnění úkolů jim víly předaly rybářské pruty, a kelímky, které jim posloužily u vychytralého vodníka. Tam se přesunuly již připraveny a pomohly Česílkovi vychytat ryby ze studánky a díky druhému úkolu se dostaly do jeho truhly, kde na ně měla čekat mapa k pokladu. Ale nebylo tomu tak. Místo toho našly v truhle měšec dukátů a vzkaz od Červené karkulky, která prosila o pomoc a vysvobození od draka, aby se dostala k babičce, která ji očekávala. Na druhé straně vzkazu byla vyznačena cesta, na kterou se mladí dobrodruhové vydali.
Porazit draka to není jen tak a bez rytíře by to děti nezvládly. Musely tedy za loupežníky, kteří rytíře drželi v zajetí. Jak je u loupežníků známo nic není zadarmo. Nebojácní mladí hrdinové uplatili loupežníky dukáty, zastříleli si puškou na terče a nakonec ty lumpy porazili v přetahování lanem. Rytíř byl volný a nic nebránilo dětem vydat se pro Karkulku. Cestou mladé bojovníky vycvičil a během chvilky byl zlý, dvouhlavý drak poražen. Karkulka dětem poděkovala, ale její košíček pro babičku byl prázdný. Vydaly se tedy dle mapy dál k pekelníkům. U líných čertů poprosily o jídlo aby nešly k babičce s prázdnou. Jakmile ke kotli nanosily dostatek dřeva, musely se rohaté partě upsat na smlouvu, kde slíbily, že nebudou zlobit, budou se učit a rodičům pomáhat, jinak si pro ně chlupáči moc rádi přijdou. Když vše bylo stvrzeno mnoha otisky prstů, dostala Karkulka do košíčku pár malých párečků. Sice to bylo málo, ale víc se toho v pekle nenašlo.
Všichni doufali, že na další zastávce bude Ježibaba štědřejší. Po jejím probuzení vylezla z chatrče celá hladová. Každé družstvo dostalo seznam ingrediencí, které muselo v okolí najít. Jakmile děti sesbíraly vše potřebné, daly se společně do vaření. Ježibaba si libovala jak se jí polévka povedla, ale odvar z kuřích nohou a pavouků by babičce určitě nechutnal, požádaly ji tedy o něco sladkého. V chatrči našla pouze čtyři malinké upečené bábovky. Před odchodem si s hrbatou Bludimírou zahrály děti kuželky a pak se vydaly za poslední šancí získat něco pro babičku, jelikož byl košík stále skoro prázdný. Na kraji lesa na ně čekal mocný čaroděj. Zde si družstva vyzkoušela, zda bez ostatních smyslů dokážou hmatem uhodnout, co se nachází v tajemných sklenicích. S tím si děti hravě poradily a mohly přejít ke kouzlení. Pomocí zaříkávadla se jim podařilo společně vykouzlit čtyři malé lahvičky s nápojem.
Kouzlo se sice povedlo, ale ne tak jak si čaroděj představoval. Nabídl tedy dětem, zda ho budou někdy potřebovat, stačí zavolat a on jim přispěchá na pomoc. Aby nesmutnil z nepovedeného čarování, děti mu v lese sesbíraly suché pečivo, jablka a mrkve do krmelce, pro jeho lesní zvířecí kamarády. Nic už nebránilo tomu vydat se za babičkou. Když k ní dorazily, předaly jí vše co měly v košíčku. Stařenka by se ráda se všemi rozdělila, ale bohužel toho bylo poskrovnu. Děti napadlo zavolat čaroděje, který přislíbil pomoc. Společným hlasem zavolaly směrem k lesu. Kouzelník volání vyslyšel a přispěchal, aby pomohl babičce pohostit všechny, kteří vysvobodili Karkulku a umožnili jim se znovu setkat. Nyní se kouzlo povedlo a na stole u babičky se objevila spousta jídla, ovoce a dobrot. Pohádkové postavy předaly dětem diplomy, medaile a společně si všichni užili zaslouženou hostinu.
SDH Kozmice a parta nadšených dobrovolníků
