Jednalo se o poslední akci pod patronací grantového projektu „Buďme hrdi!“ Na úpatí Kralického Sněžníku si žáci benešovského učiliště prohlédli stálou expozici věnovanou vývoji čs. opevnění, historii čs. armády a počátků válečného lékařství. Tedy místo kudy kráčela naše historie.

Žáci si tuto památku vojenské historie prohlídli skutečně důkladně. Z původních prostor viděli zprovozněnou strojovnu, ubikace velitele i poddůstojníků, místo telefonisty nebo vojenského zázemí srubu. Zároveň je toto místo pietním místem a válečným hrobem četaře Arnošta Hrada.

Komentovaná prohlídka s průvodcem trvala pro každou ze skupin přibližně 40 minut. Žáci prostupovali všemi třemi podzemními patry srubu. Získali povědomost o životě v těchto opevněných srubech. Dokázali si na místě představit, jak probíhal boj, i normální vojenská hlídkovací služba. Žáci mohli vidět i některé osobní artefakty jednotlivých vojáků.

Dopisy, karty, psací potřeby, knihy a podobně. Stejně jako vybavení pevnostního lazaretu, tedy místa prvního rychlého ošetření v případě zranění. Průvodce žákům představil technické parametry opevnění. Například tloušťku betonových zdí (od 1 m po 2,7 metru) nebo vybavení zbraněmi. Před vstupem do podzemních částí se žáci pod vedením průvodce nejdříve zastavili v síni tradic tohoto opevnění, stejně jako historie opevnění jako takového podél celých hranic.

Když jedna ze skupin byla na prohlídce pevnostního srubu, tak druhá skupina si prohlédla instalaci Muzea finanční/celní stráže. A to od jejich vzniku na rozhraní 19. a 20. století až po jejich plynulé skončení činnosti začleněním do skupiny složek SNB v roce 1949.

Byli zde k vidění nejen dobové fotografie, ale i dobové uniformy, zbraňové vybavení či osobní věci některých strážných. Po skončení exkurzí se žáci zabavili v okolí opevnění.

Děvčata stavěla na pískovišti opevněné bunkry a chlapci se pokoušeli ve čtyřech až osmi lidech poponést, popřípadě otočit protitankového ježka. Za což sklidili od vedoucího pěchotního opevnění pochvalu. Někteří zvládli i panelovou výstavku o rostlinstvu na Kralickém Sněžníku, na jehož úpatí se Muzeum opevnění nacházelo.

Že se jednalo o velmi povedenou akci dokazují mimo jiné fotografie jednotlivých žáků i vyjádření některých z nich, že „je tu, ale krásně. Vrátíme se sem i v příštím roce, pane učiteli? Prosím!“

Závěr exkurze se nesl ve velice dobré náladě. Což vyvrcholilo společným zpíváním různých známých písniček po celou cestu autobusem zpět do Benešova.