Filipovský park byl v minulosti využíván jako bažantnice, po přestavbě v 19. století byl proměněn na anglický krajinářský park. V zadní části parku se nachází pohřební kaple svatého Kříže z roku 1877. Současná výměra zámeckého parku činí něco přes čtyři hektary. Centrální částí parku vede stromová alej, pod zámkem se nacházejí dva rybníky. Park založil Leopold Filip Krakovský z Kolovrat, nechal v něm vysázet alej lip a vyzdobil ji alegoriemi dvanácti měsíců.

A jak se stalo, že z nepříliš dobře udržovaného prostoru se stala chlouba regionu? Stačilo málo. Vlastně hodně. Místní obětavý člověk, který práci v parku věnuje každičkou chvilku a podpora města Čáslav. To se o místo, které slouží k relaxaci nejen místních občanů, dobře stará, současná revitalizace, včetně výsadby nových dřevin je toho důkazem.

A že nejsou sázeny stromy ledasjaké, potvrzují vysázené jedlé kaštany, magnolie, dřezovce a další. Vysazena byla také „živá zkamenělina“, tedy ginkgo biloba, česky jinan dvoulaločný. Tento strom pamatující dinosaury má listy, přesto patří mezi jehličnany. Jedná se totiž o vývojový přechod od jehličnanů k listnáčům. Dodnes je vidět, že list je vlastně srostlé jehličí.

Další „živoucí fosilií“ je metasekvoje čínská, nazývaná také tisovcovitá. Do doby jejího objevu se mělo za to, že tento rod vyhynul, neboť byl znám pouze ze zkamenělin. Rostla již na konci druhohor a ve třetihorách.

V parku ve Filipově u Čáslavi na Kutnohorsku se dobře relaxuje, procházka po vzorně posekaném trávníku mezi ošetřenými stromy je „balzám na duši“.