Recyklované, neboli druhotné suroviny, využíváme na globální úrovni pořád v menším poměru k primárním surovinám. Informuje o tom i nizozemská organizace Circle Economy ve své letošní zprávě Circularity Gap. Ta každoročně reportuje stav cirkulární ekonomiky na globální úrovni a poukazuje na její vývoj. „Na evropské úrovni se snažíme tuto “cirkulární mezeru” zmenšovat.

Dokonce evropská směrnice o odpadech uvádí, že do roku 2025 musí členské státy EU recyklovat až 55 % svého odpadu, do roku 2050 pak být plně cirkulární, a tedy využívat v maximální míře druhotné suroviny. Cíle jsou velmi ambiciózní, a mnoho českých firem je prolíná do svých strategií a snaží se realizovat projekty pro splnění těchto cílů. Nicméně stále máme na čem pracovat a kdo bude dřív připraven určitě v tomto případě vyhraje,” uvádí Laura Mitroliosová, ředitelka poradenské společnosti CIRA Advisory, která radí firmám v Česku, jak správně zahrnout zásady cirkulární ekonomiky do svého provozu.

Čeká nás konec nerecyklovaných materiálů?

Obecně v Česku máme velké rezervy v recyklačním byznysu, například v recyklaci kovů. To potvrzuje i společnost EKO-KOM, která odhaduje, že se v současnosti vytřídí jen asi tři plechovky z deseti. „Hliník je materiál s velmi dobrými vlastnostmi pro recyklaci - dochází u ní k nízkým únikům materiálu a proto jej můžete recyklovat mnohokrát. Problémem je ale opětovné navrácení hliníku zpátky k výrobcům a následně do oběhu,” komentuje analytik CIRA Advisory Benjamin Hague.

I díky Zelené dohodě pro Evropu nás v příštích měsících a letech čekají na poli recyklace a oběhového hospodářství velké změny. „Letošní rok se nese ve znamení plastů. Začínají platit přísnější regulace a firmy tato nová pravidla reflektují. Od ledna u nás platí daň na nerecyklované plasty a od července vstoupí v platnost zákaz jednorázových plastů dle nové evropské směrnice,” říká Laura Mitroliosová.

Dalším odvětvím, které se pravděpodobně nevyhne intenzivnější regulaci je textilní odpad. „Právě u textilu vidím velkou příležitost pro vývoj nových inovativních technologií, které nám pomohou vlákna recyklovat a velmi efektivně vrátit zpátky do oběhu. Technologie recyklace textilu jsou nyní drahé a nemají dostatečnou kapacitu pro všechna textilní vlákna. Impuls pro změnu se může dostavit, až se takzvaná rozšířená odpovědnost výrobce dotkne i textilního průmyslu a firmy začnou více investovat do vývoje recyklačních technologií. To nepochybně nastane, protože bez recyklace textilu nedosáhneme cílů Zelené dohody,” uzavírá Laura Mitroliosová.

Autor: Jana Bábiková