Výsledkem úsilí dvanáctičlenného autorského kolektivu významných odborníků je kniha o celkovém rozsahu 725 stran (591 str. textu + 134 str. poznámek a rejstříků). Text je rozdělen do sedmi hlavních chronologických okruhů ohraničených daty 1526, 1773, 1848, 1918, 1948 a 1989. Jeho celková matérie je poněkud disproporční – době před rokem 1848 je věnováno 225 stran, zatímco období po roce 1848 je rozepsáno na 366 stranách.

Obálka knihy Monogramista IP.
Recenze knihy: Monogramista IP

Nelze se zbavit dojmu, že ve druhé kapitole by měla být více akcentována osoba Jana Amose Komenského – jeho mimořádný přínos pedagogice je zhodnocen objektivně, ale vzhledem k celosvětovému významu jeho osoby příliš stručně. Mnoho prostoru je věnováno školství církevnímu i světskému – objevné jsou zejména informace týkající se prostředí rytířských akademií a komplexního vzdělávání příslušníků vyšších společenských vrstev. Ve třetí kapitole chybí významnější informace o fenoménu tzv. kantorské hudby. Jan Jakub Ryba - učitel, varhaník a potažmo hudební skladatel, je zmíněn pouze jednou – v souvislosti s dopisem zaslaným úřadům ohledně stížnosti týkající se neuspokojivého stavu školní budovy kde působil. O jeho významu (či významu jeho kolegů) v oblasti hudebního vzdělávání zde však není pojednáno. 

Těžiště publikace spočívá v kapitolách počínaje obdobím po roce 1848 a současností konče. Příslušné pasáže jsou napsány kompaktně a historie českého (v příslušném časovém období československého) školství je čtenáři představena jako poutavý příběh. Defilují zde jména mnoha významných osobností a celkový obraz pedagogického světa a vzdělanosti doplňují a přesahují pasáže mj. o architektuře školních budov, spolkovém a vědeckém životě pedagogických pracovníků, rozhlasu, filmu, televizním vysílání či o problematice vztahů tzv. starých a nových médií.

Centrum společných služeb pomáhá obcím.
Obce dusí administrativa. Pomáhá Centrum společných služeb

Kniha je dále doplněna množstvím fotografií – u části architektonických staveb je patrné použití snímků vzniklých před několika desítkami let. V textu nejsou (na rozdíl od filmových děl s nepedagogickou tématikou) zmíněny hojně reprízované klasické „študácké“ komedie Škola základ života, Cesta do hlubin študákovy duše či drama Před maturitou. Konstatování, že úspěch zvukových filmů Svět patří nám (natočen v roce 1937, poznámka – S. V.) či Bílá nemoc (natočen v roce 1937, poznámka – S. V.) ovlivnil bratry Havlovy k záměru vystavět moderní zvukové ateliéry na Barrandově, je nepřesné – s výstavbou začali v roce 1931 a provoz barrandovských ateliérů byl zahájen v roce 1933. V oblasti dat místy zařádil tiskařský šotek – pedagogický odborník Otokar Chlup se ve skutečnosti narodil v roce 1875 a let Jurije Gagarina do vesmíru se nekonal 14. dubna 1961, ale o dva dny dříve.

Sedmý svazek tematické řady edice Velké dějiny zemí Koruny české, věnovaný historii školství a vzdělanosti, je důkladným přehledem světa školních škamen, ve kterém dominuje nejen bílá křída a tmavá tabule, ale stále více se prosazují prvky on-line světa počátku 21. století. 

Autor: Stanislav Vaněk, nezávislý publicista