Fenoménu tohoto exkluzivního prostředí bylo věnováno, zejména v období po druhé světové válce převážně historiky ze zemí ležících na západ od našich hranic, mnoho pozornosti. Změna společenských poměrů po roce 1989 umožnila i odborníkům z českých, moravských a slezských institucí svobodně bádat nad tématem dosud z ideologických důvodů spíše opomíjeným.

Během tří časových dekád bylo napsáno mnoho knih, ve kterých byla problematika vladařských dvorů částečně zmíněna, ale kompaktní monografie dosud chyběla. Teprve v listopadu roku 2023 byla vydána publikace s názvem Dvory a rezidence v proměnách času.

Obálka knihy Dvory a rezidence v proměnách času.Obálka knihy Dvory a rezidence v proměnách času.Zdroj: se svolením Stanislava VaňkaVýsledkem autorského týmu (abecedně – Zdeněk Beran, Václav Bůžek, Dana Dvořáčková – Malá, Jana Fantysová – Matějková, Jiří Hrbek, Kateřina Charvátová, Petr Kozák, Jakub Razim, Martin Šandera, Robert Šimůnek, Josef Šrámek, František Záruba, Jan Zelenka, Zdeněk Žalud) je kniha o třech základních tématech věnovaných výzkumu archivních pramenů a související metodiky, dvorům a rezidencím v prostoru i čase a lidem přítomně s nimi spjatých, včetně popisu ukotvení v územních celcích.

Jednotlivé kapitoly jsou, přes odlišnou stylistiku, v rovnováze. Souběžně je pojednáno o výzkumu bádaní k tématu jako takovému a dle specializace jednotlivých autorů o konkrétních oblastech. Poměrně konfrontačním stylem jsou zhodnoceny dosud dosažené badatelské výsledky výzkumu dvorských struktur.

Časovým těžištěm publikace je prostředí knížecího a posléze královského dvora Přemyslovců, následně Lucemburků s přesahem do období raného novověku – vlády císaře a krále Rudolfa II. a jeho mecenátu i kulturní reprezentace ve šlechtických sídlech.

Dvorská reprezentace a mecenát za vlády posledních Přemyslovců.
Královský dvůr i myšlenkový svět posledních Přemyslovců popisuje nová publikace

Proto jsou zmíněny i dvory a rezidence šlechty, včetně mnohde dosud dochovaných sídel a zdůrazněna společenská působnost čelných představitelů významných šlechtických rodů, kterými byli Rožmberkové, Pernštejnové, páni z Hradce, páni z Koldic, Lobkowiczové, Šternberkové, Fictumové, Švihovští z Rýzmberka, Martinicové či Valdštejnové. Popsána je také úloha duchovenstva v kontextu dvorského bádání v českých zemích.

Odborný zájem členů autorského týmu umožňuje pojmout proměnu panovnických i šlechtických dvorů a rezidencí v širokém časovém rozpětí a zásluhou jejich stylistické zdatnosti (jakož i kvalitní redakční práce) je čtenář doslova „vtažen“ do dobového prostředí, aniž by potřeboval vizuální doprovod. Publikace se totiž od obdobných knih poněkud odlišuje – neobsahuje fotografie, mapy, plány či tabulky - informativní kapacita rozsáhlého textu tak vyniká naplno a navíc je zhodnocena značným množstvím poznámkového aparátu.

Část titulní strany obálky knihy Habsburská šlechta od historika Jana Županiče.
O habsburské šlechtě se historik rozepsal v knize s téměř devíti stovkami stran

Jednotliví autoři jsou ve svých badatelských oborech významnými individualitami, ale po přečtení publikace je zřejmé, že společně vytvořili kompaktní celek. Dokázali, že jimi napsaná kniha Dvory a rezidence v proměnách času se stane syntézou daného tématu.

Dana Dvořáčková – Malá, Jan Zelenka, František Záruba a kolektiv: Dvory a rezidence v proměnách času, ISBN: 978-80-200-3476-2, 433 stran, 1. vydání, Nakladatelství Academia – Praha, rok 2023.