Po Arnoštově úmrtí byl jeho nástupcem Jan Očko z Vlašimi. V církevní hierarchii nejprve olomoucký biskup a posléze první nositel kardinálského klobouku v zemích Koruny české, který se pohyboval v blízkosti panovníka a účastnil se císařské korunovační jízdy Karla IV. do Říma.
O Arnoštu z Pardubic již profesorka Zdeňka Hledíková (1938 – 2018) knihu napsala a nyní následuje publikace od téže autorky Jan Očko z Vlašimi – první český kardinál a rádce Karla IV. Je to závěrečná práce v životě významné medievistky, emeritní profesorky pomocných věd historických na Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a dlouholeté ředitelky Českého historického ústavu v Římě. Zúročila v ní svojí badatelskou zkušenost a zvýraznila kontury významné osobnosti duchovního stavu.
Jan Očko z Vlašimi je jejím pohledem cílevědomý, inteligentní a diplomaticky aktivní muž. Zdůraznila jeho nešlechtický původ i Očkovo vědomí této společenské reality (šlechticem byl pouze jako člen vysokého kléru), podrobně analyzovala jeho působení v církevní hierarchii a aktivitu v právně rozmanitých kauzách.
Orientace v archivních pramenech autorce umožnila proniknout do dříve nepříliš známých reálií a popsat příslušné souvislosti. Cenné jsou zejména postřehy ke středověké erbovní galerii, která se nachází v interiéru hradu Lauf u Norimberku – analýzy ohledně rodového erbu pánů z Vlašimi (dvě červené supí hlavy ve stříbrném štítu), čtyř znaků biskupství českého státu a jejich držitelů, popřípadě zvláštní zvyklosti Jana Očka, neužívat (až na jednu výjimku) svůj predikát v úředním konání, jsou téměř dokonalé – pouze v popisech erbů někdy nerozlišovala mezi kovy a barvami.
Podrobně pojednala o Očkově kulturním mecenátu, tudíž značnou pozornost věnovala nemovitým i movitým památkám – jsou jimi katedrála sv. Víta na Pražském hradě, arcibiskupem fundované kaple, některé stavebně solitérní či součásti jím (jako církevního hodnostáře) vlastněného majetku hradů (později byly některé přestavěny na zámky) - Helfenburk u Úštěku, Hukvaldy, Roudnice nad Labem, Červená Řečice, Horšovský Týn, Rožmitál pod Třemšínem.
Výjimečný přesah náleží Vlašimi a Očkovým společenským vazbám k synovci Janovi z Jenštejna, zároveň jeho následovníku v úřadu pražského arcibiskupa, který byl donátorem oltáře v kapli tehdejšího hradu ve Vlašimi, dle které se Jan Očko psal, ale jak autorka podle dochovaných pramenů dokázala, nikdy v tomto městě nepobýval.
Pomocí dochovaných artefaktů se postava prvního kardinála z českých zemí z minulosti „vynořila“ v plné plasticitě – kromě známého votivního obrazu (Národní galerie v Praze) a náhrobku ve svatovítské katedrále se jedná o kasuli, původně z augustiniánské kanonie v Rokycanech (farní úřad Rokycany), na které postavu kardinála autorka ztotožnila s Janem Očkem z Vlašimi.
Krátce po tomto objevu se život profesorky Zdeňky Hledíkové uzavřel, ale rukopis svojí knihy ještě dokončila. Monografie Jan Očko z Vlašimi – první český kardinál a rádce Karla IV. je tedy vydána i jako pocta odborně a lidsky vynikající ženě. Nabízí kompletní odpověď na otázku, kdo byl Jan Očko z Vlašimi a lze litovat toho, že její autorka se nedožila odhalení sochy v dějinách druhého pražského arcibiskupa a prvního českého kardinála, která je od dne 22. září 2021 umístěna v zámeckém parku ve Vlašimi.
Zdeňka Hledíková: Jan Očko z Vlašimi – první český kardinál a rádce Karla IV., ISBN: 978-80-7601-960-7, 296 stran, Edice Velké postavy českých dějin, svazek 31, 1. vydání, Nakladatelství Vyšehrad, Praha - rok 2024.
