Historie gymnaziálního vzdělávání v Benešově započala již na přelomu 17. a 18. století. Za výstavbou nových prostor pro výuku stála aktivita šlechticů, kteří spravovali konopišťské panství. Po vpádu Švédů za třicetileté války se město Benešov propadlo do recese. Aby získalo zpět svou prestiž, přišel v roce 1676 Jiří ze Sitzendorfu s projektem piaristické koleje a s tím spojeným gymnaziálním vzděláním. Díky němu také vznikla jedna z prvních map Benešova, aby vyznačila potenciální lokality pro stavbu koleje. Celý projekt nakonec dotáhl až Karel Přehořovský z Kvasejovic. V roce 1703 se začala stavba realizovat podle návrhu Giovanniho Battisty Alliprandiho, který navrhnul mimo jiné třeba komplex špitálu Kuks nebo zámek Veltrusy. Gymnázium zde bylo pouze do roku 1778.

Po zrušení gymnázia v piaristické koleji na dnešním Masarykově náměstí, byla jeho činnost definitivně obnovena až v roce 1857. S postupným rozšiřováním tříd se zvětšovala i potřeba nové budovy. Po několikaletých přípravách vypsala městská rada roku 1904 na novou budovu architektonickou soutěž. V komisi zasedal mimo jiné i architekt Jan Kotěra. Do soutěže bylo přihlášeno 63 návrhů.

Jedním z nich byl také projekt od Otakara Novotného a Richarda Nováka v secesním stylu, který byl v roce 1905 zveřejněn v časopisu Der Architekt. První cenu získal návrh architektů Aloise Dryáka a Tomáše Ameny, kteří mimo jiné vyhráli soutěž na stavbu Obecního domu v Praze. Ani jeden z jejich projektů však nebyl realizován. Detailní vypracování plánů benešovského gymnázia nakonec dostal zadáno Karel Donda, vrchní inženýr na Ministerstvu vnitra. Žák Josefa Schulze realizoval několik dalších škol v historizujících slozích například reálku v Táboře a budovu České techniky v Brně.

Chloubou školy je kaple

Benešovská novorenesanční školní budova, vystavěná na půdorysu ve tvaru U, nijak nevybočuje z dobové stavební produkce. Architektonicky nejzajímavější je školní kaple, která se nachází v pravém křídle budovy a byla kompletně dokončena až v roce 1912, kdy proběhlo její slavnostní vysvěcení. Její apsida je vyzdobená nástěnnými malbami a secesními vitrážemi s florálními motivy, které vytvořil malíř František Urban. Původní malby byly v 50. letech přemalovány a odkryty až při restaurování v roce 2006.

V budově nesídlilo vždy jen gymnázium, za první světové války zde nalezla útočiště vojenská rezervní nemocnice. Smutný osud potkal budovu za druhé světové války, kdy ji zabraly oddíly SS a školu značně zdevastovaly. Před návratem studentů musely být provedeny rozsáhlé stavební práce. Od 80. let prošla budova již několika rekonstrukcemi, ať už fasády, střechy, tak i interiéru bývalé školní kaple – dnes reprezentativní auly. Benešovské gymnázium je dobrým příkladem výpravné budovy v historizujícím slohu, jejíž původní vzhled se v podstatě nezměnil a o kterou je dobře postaráno.

Gymnázium
Investor: město Benešov
Architekt: Karel Donda
Stavitelé: Marcel Dusil, František Mařík, Jaroslav Šoula
Rok založení: 1905–1907

Autor: Tereza Drexlerová