Na území se vyskytuje několik chráněných druhů živočichů, z nichž nejznámější jsou ledňáček říční, jestřáb lesní, ještěrka obecná, užovka obojková a ropucha obecná, byl zde pozorován i čáp bílý a černý. Na Votočnici roste přirozený porost olší, vrb, dubu, lip, jasanu, jilmu, osik a střemch, které na sušších plochách doplňuje habr, třešeň, hloh, bez, bríza, jeřáb, líska, slíva, trnka, svída a mnoho popínavé ostružiník, růže, plamének, chmel, loubinec, břečťan, svlačec, svízel a kokotice. Zajímavý je také parazitický podbílek šupinatý.

Mokřady jsou území s močály, slatinami, rašeliništi a vodami přirozenými, umělými, trvalými, dočasnými, stojatými i tekoucími. Jako území s půdou po určité období nasycenou vodou jsou přechodem mezi vodními a suchozemskými ekosystémy. Jsou nenahraditelnou součástí krajiny, vynikají vysokou druhovou rozmanitostí, jsou biotopem mokřadních rostlin a živočichů a významnými biocentry v rámci ekologické stability krajiny. Mokřady jsou zásobárnou vody v krajině - zadržují vodu ze srážek a zmírňují průběh povodní i sucha a společně s vegetací tlumí teplotní výkyvy. Mají i značnou estetickou hodnotu. Velká část jich z krajiny vymizela systematickým odvodňováním lidstvem.

Na louce najdete hnízdní ostrov i památný dub s obvodem kmene přes čtyři metry

V mokřadu na Votočnici byly při revitalizaci vytvořeny vodní plochy o velikosti více než 2500 metrů čtverečných, mokřadní louka byla upravena pro rozliv vody. Výsledek je vidět na ortofotomapách před revitalizací lokality a po ní. Na podzim 2012 byl na největší tůni vytvořen hnízdní ostrov pro chráněné hnízdění (dotace Středočeského kraje). Na břehu prostřední tůně byl v r. 2003 vyhlášen 200-250 let starý památný strom dub letní o obvodu kmene 430 centimetrů a byla provedena jeho odborná údržba.

V r. 2011 byl tamtéž vyhlášen cca 100 let starý památný strom (mnohoramenný) jilm vaz o obvodu kmene 450 centimetrů. Votočnice je zajímavým místem i z historického hlediska. Je nerozlučně spjata se známou legendou o svatém Prokopovi. Zalesněným svahem severně od louky se táhne Čertova brázda, kterou prý poustevník Prokop s čertem vyoral. A právě tady, na Votočnici, se údajně „votáčeli“. Dodnes to připomíná obrázek ve výklenku božích muk za silnicí. Mnohem mladší historie spojuje toto místo s Jířím Voskovcem. V chalupě na okraji louky se tento umělec roku 1905 narodil, tady napsali spolu s Janem Werichem první svojí hru Vest Pocket Revue a na „Otočnici“ vzpomínal Voskovec i později v dobách amerického exilu.

Autor: Bohuslav Vtípil