ON-LINE reportáž o koronaviru najdete ZDE

Jitka Beránková oslovila několik kolegů a zeptala se jich, co pro ně osobně znamená distanční vzdělávání. Cituje jednu z kolegyň: „Už v šest hodin ráno sedím u jídelního stolu ve své kuchyni a pročítám e-maily od studentů a kolegů, které dorazily během noci. Sestavuji si plán na další den, některé věci již jsou dané – například videokonference se žáky – a mezi ně potřebuji vměstnat ještě další činnosti, jako jsou přípravy studijních materiálů a zkušební testy. Trochu se obávám poslat žákům složitější úkol s kreslením, protože vím, že bezpochyby bude následovat osobní konzultace s každým jednotlivým žákem. Smutně vzpomínám na klasickou výuku, kdy jsem jim mohla vysvětlit vše najednou ve třídě. Kromě výuky žáků si zároveň musím vyčlenit čas i na administrativní úkony v podobě dotazníků od různých institucí. A to pořád ještě nevíme, jak budou probíhat maturitní, závěrečné, přijímací zkoušky a absolutoria. Upřímně, já už se moc těším, až budeme zase všichni ve škole.“

Jiný kolega zas kombinuje svou práci učitele s dobrovolnou činností pro hasičský sbor, který momentálně rozváží dezinfekci pro jednotlivé domácnosti v regionu. Vedle své „běžné“ výuky také přeorganizovává letní praxe pro naše žáky v zemědělských podnicích. A jelikož je škola zemědělská a tím pádem mají své školní hospodářství, na kterém je potřeba zajistit sezónní práce a postarat se o zvířata, funguje kolega i tam a ve spolupráci se studentskou firmou připravují půdu na sadbu brambor.

Učitelé také momentálně fungují jako brigádníci a starají se o školní pozemky, které běžně obhospodařují v rámci praxe žáci.

Jak přijímají distanční výuku žáci? 

Další kolegyně, která vyučuje odborné předměty pro obory Jezdec chovatel a Veterinářství zas zkusila oslovit žáky a zeptat se, jak jim vyhovuje distanční výuka. Někteří žáci jsou se systémem spokojeni, ale ozývají se i hlasy, že je toho vlastně více a že by raději absolvovali klasickou výuku. Se žáky komunikuje přes email a přiznává, že příprava studijních materiálů je časově náročnější, protože musí být detailně popsáno úplně vše.

Také při vyhodnocení zkušebních testů je to náročnější, protože každému je nutné zdůvodnit, proč jeho odpověď není dostatečná. A jak testuje, že se žáci opravdu připravují? „Posílám jim videa a učební texty, ze kterých pak dostávají kontrolní otázky. A překvapivě, lze lehce poznat, kdo se opravdu připravoval a kdo ne.“

Také třídní učitelé nadále zastávají své funkce a na dálku s dětmi řeší třídnické záležitosti a získávají od nich zpětnou vazbu, jak zvládají distanční výuku a snaží se jim poskytnout individuální podporu.

Pro žáky, jejich rodiče a veškeré pracovníky školy vedení také na dálku otevřelo školní poradenské centrum a nabídlo jim odbornou pomoc od speciální pedagožky a psycholožky.

Tak jako město Benešov, i Vyšší odborná škola a Střední zemědělská škola Benešov letos slaví významné výročí, a to 125 let od svého založení. Pedagogové pevně doufají, že na podzim už bude možné oslavy uspořádat a oslavit jednak 800 let Benešova, tak i o něco kratší působení benešovské zemědělské školy.

Jitka Beránková