Středověká hudební skupina Dei Gratia hrála na nádvoří zámku. Zvláštní zvuky, které nyní můžou znít neobvykle, ale v minulosti byly nedílnou součástí života. Dunění bubnů dodává rytmus každému kroku, troubení rohu provolává do prostoru vznešenou slavnost, a mocné tóny středověkých dud a píšťal vytvářejí atmosféru doby, kdy hudba nebyla jen uměleckým projevem, ale způsobem života.
Fidula, niněra a trumšajt – možná nám tyto názvy znějí exoticky, ale pro Dei Gratia jsou to klíčové nástroje, které oživují středověkou hudbu a dodávají jí autenticitu. Vrzaní fiduly je jako hlas starobylého dřeva, které vypráví příběhy minulosti. Niněra se linula vzduchem jako vzpomínka na doby, kdy hudba byla spojením s přírodou. A trumšajt? Ten propojuje všechny nástroje do harmonického celku, jakoby byl sám srdcem hudby.
Skvělý tým zámku Konopiště, jemuž vládne krásná kastelánka, až by se dalo říci éterická bytost, Jana Sedláčková, se postaral o jedinečný zážitek. Nebylo zde místo pro moderní osvětlení, pouze světélka tvořená plamínky svíček, která něžně osvětlovala komnaty a vytvářela atmosféru tajemna a doby, kdy zámek žil svým vlastním životem.
Návštěvníci, různých věkových kategorií, se těšili na tuto okouzlující událost. Prohlídkové trasy byly jako časové brány, otevírající se do minulosti. Ale jedna z prohlídek vynikala nad všechny – prohlídka s komtesou Janesou, kterou osobně prováděla kastelánka Jana Sedláčková.
Dějiny zámku Konopiště, odehrávající se v různých scénkách, návštěvníci zhlédli v téměř úplné tmě. Přesně jako za starých časů, kdy světlo bylo vzácným a cenným zbožím. Zámecký okruh byl proklet tajemstvím minulosti a hosté se ocitli uprostřed tohoto mystického příběhu. Roli Viléma II. vytvořil senátor Zdeněk Hraba, opravdu světlou výjimkou byla jídelna s křišťálovým lustrem.
Není těžké propadnout kouzlu Konopiště. Jeho architektura, každý detail a vznešená atmosféra, to vše vytváří nádherný celek, který doslova dýchá historií. Připravené prohlídky vtáhly zájemce do minulosti a umožnily jim zažít zámek a jeho historii s intenzitou, kterou jinak jen těžko lze najít.
Ale to nebylo vše. V tomto zvláštním večeru se otevřela brána do podzemního sklepení, kde se rojila strašidla a příjemný chládek byl jako vítaný nápoj v horkém dni. Stačilo pár kroků a návštěvníci se ocitli uprostřed míst, kde se prolíná svět živých a mrtvých.
Hradozámecká noc na Konopišti byla jako cesta zpět v čase. V každém koutě tohoto majestátního zámku se skrývaly vzpomínky, touhy a příběhy minulých obyvatel. A díky oddanému týmu, v čele s kastelánkou Janou Sedláčkovou, byly tyto příběhy v sobotní večer oživeny a staly se součástí putování do minulosti.
