ON-LINE reportáž o koronaviru najdete ZDE

Ludmila, dcera paní Markéty, o níž je v hospici pečováno, si velmi přála, aby u křtin jejich dětí mohla maminka být. A tak se začátkem března v kapličce Dobrého Pastýře poprvé od jejího vysvěcení křtilo. Jak moc důležité a krásné to pro celou rodinu bylo, napsala Ludmila ředitelce hospice e-mailem:

„Byl to pro všechny zúčastněné hluboký zážitek, že jsme tuto událost mohli prožít i s naší maminkou. Tímto bych Vám ze srdce chtěla poděkovat, nejen za umožnění uspořádat u Vás naši slavnost, ale i za veškerou starost a péči o pacienty, především o naši maminku a vlastně i doprovázejícího tatínka. Cítíme se u Vás vždy velmi příjemně a já pokaždé, když do hospice přijdu, říkám si, tady je svět naprosto v pořádku. Je mi jasné, že to není samo sebou, na každém kroku je znát velké úsilí, které musíte vynaložit, aby vše vypadalo a fungovalo tak harmonicky. Přeji Vám i veškerému personálu co nejvíce sil a odhodlání v tomto krásném díle pokračovat. Se srdečným pozdravem a velkým díkem, Ludmila.“

Zhruba do poloviny března se rodina paní Markéty scházela i několikrát týdně u jejího lůžka. Vždycky to byl neuvěřitelný rej, chodbou zněl smích dětí a veselé hovory. Nyní je vše jinak. Dle bezpečnostních nařízení může návštěva čítat jednu osobu, výjimečně dvě, dětem je vstup zakázán a doprovázející, kteří se rozhodnou setrvat několik dní, už nesmí opustit budovu.

„Je to náročné, ale jsme rádi, že alespoň v omezeném režimu nadále doprovázení blízkým umožňujeme,“ svěřila se Monika Horníková. „Doufejme, že už brzy spatříme opět své úsměvy, potřesení rukou, objetí a polibek na tvář nám bude povolen, a že se do hospice znovu vrátí veselé hovory a dětský smích,“ doplnila.

Jana Vernerová