Jak se učím doma

Jiřík H. 2.A: Nemůžu chodit do školy a stýská se mi po kamarádech a paní učitelce. Doma se učím český jazyk a prvouku s maminkou a matematiku s tatínkem. Rád se koukám na UčíTelku v televizi. Nejvíc mě baví prvouka a pořad Kája a Mat+Ema+Tika. Každý den trénuji na kytaru. Pan učitel ze základní umělecké školy mi posílá videa, podle kterých se učím. Paní učitelka mi přes internet posílá domácí úkoly z hudební nauky. Nemůžu chodit ani na kroužek angličtiny. Učím se teď angličtinu přes Zoom. Těším se, až zase půjdu do školy!

Vítek H., 4.D: Už tři týdny nechodím do školy. Stýská se mi po kamarádech. Paní učitelka měla dobrý nápad, že se budeme učit přes Skype. Líbí se mi, že nám látku vysvětlí jako ve škole. Procvičujeme si učivo společně a můžeme se zeptat, na co potřebujeme. Jsem rád, že vidím paní učitelku. Už bych rád šel do školy. Po vyučování s paní učitelkou se dívám na televizní pořadUčíTelka na třetí, čtvrtou a pátou třídu, je to zábavná forma výuky. Baví mě přestávky, protože tam pouštějí pořady Africká abeceda, Kája a Mat+Ema+Tika a Občanka. Předměty, které nemám online, se učím doma s rodiči. Kurz angličtiny, na který jsem chodil, se teď také začal vyučovat přes internet v aplikaci Zoom. Líbí se mi, že tam můžeme všichni psát jako na tabuli.

Moje domácí vyučování

Ema T., 3.B: Domácí výuka probíhá dobře. Ráno si připravím úkoly od pana učitele. Začnu si dělat úkoly. Co vím, udělám sama. S čím si nevím rady, vysvětlí mi mamka. Taky koukám na videa, která posílá pan učitel. Něco procvičuji na internetu, na Školákově. Abychom se nenudili, vymýšlí nám mamka věci navíc. Třeba pokus se sopkou. Četli jsme si o sopkách v encyklopedii, sopku malovali a modelovali. Nakonec jsme vytvořili vlastní lávu. Taky jsme doma měli noc s Andersenem. A na apríla nám připravil popletené úkoly aprílový skřítek. Za vyřešení úkolů nám schoval odměnu. Myslím, že učení zvládám na jedničku, ale stýská se mi po škole, po spolužácích a po panu učiteli.

Peklo aneb Škola doma

Zuzana Anna P. 7.C: Je duben, necelý měsíc po tom, co na nás všechny padla povinnost „domácího vězení“. Zní to jako sen, po kterém ve skrytu duše touží každé dítě. I já jsem se moc radovala, protože moje představa života bez školy byla: ponocování, vstávání ve dvanáct, sledování seriálů a čtení fantasy románů. To jsem se ale šeredně mýlila! Myslela jsem, že ve svých 13 letech dostanu infarkt, když jsem se druhý den, pět minut po probuzení, podívala na obrazovku telefonu, a ta svítila minimálně tuctem nových úkolů! Už nikdy nebudu podceňovat schopnosti našich učitelek vymýšlet všelijaká nápaditá cvičení. Mají za ušima a jsou opravdu na svém místě, neboť povinnostmi nás bombardují jako rytíři ve stříbrné zbroji.

Nicméně to má i své výhody. Například, když sedím nad pravopisným cvičením, v pravé ruce mám pero a v levé teplé kakao, hned to jde lépe. No a jakmile mám práci hotovou, konečně můžu vyhovět mojí milované čivavě, která se mi celou dobu snažila dát najevo, že se už strašně těší na procházku, aby si zase mohla dovolovat na ostatní pejsky, kteří jsou, pro ni naštěstí, zavřeni za plotem. Rychle skočím do bot, nandám si mikinu, za uši si zaháknu gumičku roušky a může se jít.

Když se nad tím zamyslím, tak mi karanténa zas až tak nevadí. Nemusím se stresovat a potit nad testem nebo u tabule. Vstávat v půl sedmé ráno, mačkat se v autobuse, nebo ve frontě na oběd. Ale nebudu lhát. Občas se mi zasteskne po kolektivu. Ráda bych si popovídala s kamarádkami a bavila se nad tím jak spolužáci obíhají třídu a prosí o kružítko. A zase viděla naši věčně usměvavou paní učitelku. Vlastně mi došlo, že škola je celkem fajn.

Online reportáž

Jak vypadá moje domácí výuka

Michael S., 1.B.: V 8 hodin ráno zasedám ke stolu v kuchyni. Převlečený a nasnídaný. Pořád nechápu, proč nemůžu zůstat v pyžamu. Moje mladší sestřička Eliška si maluje nebo si hraje v pokojíčku. Začínám Písankou, opisem a diktátem. Poté mám přestávku na sváču. Počítám příklady v matematice a čtu ve Slabikáři. Když skončím, maminka mi zapne notebook a jdu cvičit na programu Včelka. To mě baví, protože za každý splněný úkol dostávám body a můžu si za ně koupit zvířátka do zoo (například tučňáky, ty já mám rád.) Pak už chybí jen prvouka.

Tělocvik je takové protažení za hudby. To si Eliška nenechá ujít. Někdy končím v deset hodin, někdy až v půl dvanácté. Maminka má vše dopředu připravené od mojí paní učitelky. Také hodně tvoříme. Do velikonočního zajíčka můžu schovat vajíčko. Nebo jsme proplétali barevné proužky do papírového vajíčka. Po obědě mě mamka nechá hrát na X-boxu. 

Po čtrnácti dnech doma nás mamka vzala ven, jinak ven nechodíme. Byli jsme v naší ulici a podle mě jen malou chvíli. Rouška se mi nelíbí, ale musím ji mít. Mamka nechce nic riskovat. Mamka se mnou hraje doma na chodbě fotbal. Už ji porážím. Navečer hrajeme hry nebo stavíme lego. Před spaním čteme Deník Poseroutky. Tak vypadá můj den. 

Jak vypadá výuka v době karantény u mě doma

Tereza T., 6.A: Ze začátku bylo trochu těžké se ve všech úkolech zorientovat, protože některé úkoly chodily mamce a některé mně. Mamka bohužel pracuje celý den, tak úplně nestíhala posílat mně a bráchovi vše, co chodí ze školy na její účet. Po svěření, že to jinak nejde, nám mamka přihlásila její účet a hlídáme si úkoly sami. Hlavně si můžeme hlídat, kdy nám co, komu a jakou formou odevzdat. Paní učitelka navíc začala organizovat online hodiny češtiny, které jsou super. Některé úkoly dělám s kamarádkou přes WhatsApp a je to zábava. Online mám také hodiny jazyků, na které chodím, stejně, jako mi z hudebky posílají úkoly a noty, které se mám naučit. Jediné, co mi chybí , jsou sporty, které nahrazují alespoň procházky na Konopiště. Už se těším, až to všechno skončí.

Jak vypadá domácí učení

Júlia Votrubová: Je úterý 10. března 2020. Dopoledne zvoní telefon. Volá dcera a překvapivým hlasem říká: "Mami, víš, že od zítra prý nejdeme do školy? Je přerušná výuka u všech základních, středních i vyšších odborních školách z důvodu Covid-19." Já jí říkám: "Ověřím informaci, zavolám ti." Internet nezklamal a potvrdil informaci, že školy se uzavírají od 11. března 2020. Tehdy mě napadlo: "A budeme se muset učit doma!" A tak nastal ten den 11. března a děti máme doma.

Pro některé rodiče tím dnem začala velká výzva, pro další skupinu rodičů velká starost. Domácí učení je u nás super, vstáváme ráno v 6.30 hodin jako do školy. Dcera si část zadaných úkolů stihne udělat hned ráno a dokončí po výuce přes internet. Úderem 9. hodiny dopolední nám začíná výuka přes internet. Paní učitelka pečlivě s dětmi čte, píše diktáty, procvičuje matematiku. Všechny děti chválí a motivuje k dalšímu učení. Výuka je do 9.45 hodin, malá přestávka a paní učitelka začíná výuku s další skupinkou dětí.

To je super, že je více skupinek, je větší prostor se dětem věnovat individuálně. Dcera se těší na setkání s paní učitelkou a popovídání si se spolužáky přes internet. To, že máme výuku přes internet, vneslo do učení větší řád. Plnění úkolu je dané, vždy se potvrdí v pátek, že je vše hotovo. Paní učitelka si vše pečlivě poznamená a jde se dál od pondělí.

Našemu klidnému domácímu učení předcházelo více skutečností. Vzhledem ke skutečnosti, že pracuji dva dny v týdnu mimo domov, jsem musela rozvrhnout čas na učení s dítětem a moji práci mimo domov. Dále najít motivaci u dítěte, proč se má učit, i když zítra do školy nemusí. Vysvětlit dítěti skutečnost, že musíme potvrdit splnění úkolu a tedy naučit dítě zodpovědnosti. Také nezapomenout na zábavu. Po prvním týdnu jsme si ujasnily všechna pravidla a druhý týden se vše lepšilo. Ke konci týdne dcera už sama najela na kontrolu úkolu, večer přinesla papír ke kontrole, zda je vše hotovo.

Úkoly zkontroluji a podepíši. Naše dny nejsou jen o učení, ale spolu také vaříme, šijeme roušky, hrají se stolní hry, razíme na chvíli ven. Žádná telka u nás neběží, občas pohádka z DVD o Zvonilce. Pro mě je domácí učení výzva. Jak jsem ji zvládla, se nechám překvapit. Po návratu do školy se uvidí, jak jsme to společně s dcerou zvládly.

Pár slov na závěr: Není u každého taková idylka jako u nás u učení. Možná mnoho rodičů teď pochopí, že práce s dětmi není jednoduchá a ocení práci učitelů. Nebudou pohrdat slovy: "To si zase učitelka vymyslela… Co Vás ve škole učí…" Ohlasy na učení u nás přes internet jsou kladné. Chci velice poděkovat paní učitelce Aleně Vrňákové, třídní učitelce 1.B, že pečuje o svoje děti a naše děti, i když jsou doma. Vždy je nám nápomocná jak emailem, tak i na telefonu. Děkujeme za přístup k našim dětem.

Vendula Dvořáková

Koronavirus v ČeskuZdroj: Deník