Hotel byl opuštěn v roce 2012, přesto se zachovalo téměř vše v naprosto krásném stavu. Nachází se v malé vesnici, poměrně daleko od lidí, což byl pravděpodobně důvod nezdaru jistě nemalé investice.Po příjezdu jsme zjistili, že objekt je nově zabezpečen, přestože týden před námi tu byli kolegové a byl sem volný přístup.

Stačilo ale zapojit trochu důvtipu, vzpomenout na fyziku ze 7. třídy základní školy a bez jakéhokoli násilí, či zničení čehokoli jsme se nakonec dovnitř dostali. Jako správní urbexeři jsme po odchodu vstup opět zabezpečili tak, aby se žádný hlupák dovnitř nedostal. Hotel byl postaven na místě bývalého mlýna, zústal dokonce původní náhon systém na regulaci hladiny vody. Na zážitek, kdy se pokoušíme dostat dovnitř a náhle se spustí celý systém vyrovnávání hladiny vody - neuvěřitelný hukot celého zařízení a vypouštění vody - jen tak nezapomeneme.

V první chvíli jsme si mysleli, že v objektu někdo je, že to někdo musel spustit, až po chvíli nám došlo, že je to automatika, která je funční, aby se hotel nezatopil.  Nicméně, neustále někde cvakající pojistky, občas bouchnutí okna ve třetím patře, které nešlo zavřít (tudy nikdo nevleze), a tekoucí voda v nádrži na živé ryby v zázemí kuchyně, neustále vytváří skutečně tajemnou atmosféru.

Autor projektů Vespula photo a Touch of Decay