Praha bývala malá bylo to Staré Město a Nové Město ohraničené hradbami které dnes už neexistují. Hradby v této oblasti vedly od Národního Muzea, ulicí Mezibranskou na dnešní náměstí I.P.Pavlova ke Karlovu. Od Karlova ve svahu nad Botičem je ještě dodnes kus hradeb zachován a ten končí v údolí pod Vyšehradem v ulici Na Slupi. Hradby zde zůstaly protože se na zdejší příkré stráni nemohlo stavět. Z Prahy se tedy vyjíždělo směrem na jih jen jedinou možnou cestou jiná cesta nebyla možná, bránilo tomu od západu k východu jdoucí Nuselské a následně Michelské údolí, která jsou ohraničená příkrými svahy z obou stran. Z Prahy Krče cesta do Vídně směřovala do Jesenice, Kamenice, Benešova /Konopiště/, Vlašimi, Pelhřimova, Jihlavy a dále zhruba přímým směrem až k Vídni. Podle vlastivědného čtvrtletníku Pod Blaníkem 4/2013 byla tato stará cesta podstatně zlepšena v roce 1823. Ve Vlašimi se při stavbě nové silnice zbořila brána a byl zasypán příkop u zámku. Zlepšená cesta přinesla rozvoj formanství a stavbu mnoha jednopatrových hostinců s uzavíratelnými dvory.

Některé se dodnes zachovaly např. hostinec Na Chotýšce v obci Chotýšany kde se na dvůr vešlo až 50 povozů. Tento hostinec se za celá léta nezměnil. Zbývající hostince na původní cestě jsou ale smutní svědkové staré doby. Kolem r. 1895 se dokončovaly železnice v tomto kraji a to byla pohroma pro formany a jejich koně a zájezdní hostince na dopravní trase. Před podstatným zlepšením této silnice mezi Prahou a Vídní r. 1823 se jezdilo po staré původní i když stejné trase, kterou tvořily vozové cesty od města k městu a mezi vesnicemi různými oklikami bez ohledu na přímý rovný směr. Je známé a dodnes často patrné že když někdo měl kvalitní pole, nedovolil přímou cestu přes pole, ale pole se muselo objet. Jiná trasa cesty než přímý směr Praha, Vídeň by neměla smysl, koně a povozy by jinak musely ujet jen více kilometrů a potřebovali by více času. Cesty byly všude stejně špatné, kamenité nebo rozbahnělé, proto všichni volili nejpřímější trasu. Dálková doprava nemívala velký význam. Doprava zesilovala až s růstem měst hlavně Vídně s růstem výroby, průmyslu a obchodu v devatenáctém a dvacátém století.

Autor: Tomáš Syrovátka