Ministerstvo zemědělství přichází v novele zákona o myslivosti, která již prošla vnějším připomínkovým řízením, se zjednodušením při zakládání mysliveckých obor a s úplným zákazem vstupu do nich. Výsledkem může být, že si každý větší vlastník může svůj les o rozloze 50 a více hektarů sám prohlásit za oboru, bez povolování stavebního úřadu oplotit a zakázat vstup veřejnosti.
Radikální návrh může způsobit úplný zákaz vstupu do lesů v České republice. Připomínky ČSOP na toto téma Ministerstvo zemědělství odmítlo. Přesto, že zjevně půjde o omezení ústavního práva občanů na svobodu pohybu.
ČSOP vznesl k návrhu zákona o myslivosti řadu věcných připomínek. Ministerstvo zemědělství všechny zamítlo. Jako nejzávažnější výhradu k navrhovaným změnám ČSOP považuje zavedení zákazu vstupu do obor. Ministerstvo dává vlastníkům obor právo rozhodovat o zákazu vstupu do obor a zároveň zjednodušuje proces vzniku obor. Podle ministerstva se nyní bude oplocení obor (někdy o délce několika kilometrů) posuzovat jako drobná stavba a tedy bez povolení stavebního úřadu. Hlavním argumentem je přitom ochrana a posílení vlastnických práv (ke kterým se zavázala vláda při svém vzniku).
„Je to absurdní. Na jedné straně zákon o myslivosti dlouhodobě pošlapává práva vlastníků tím, že je nutí strpět aktivity myslivců na jejich (i oplocených) pozemcích. Nutí je strpět škody, které jim způsobuje zvěř, jejíž přemnožení mnohde myslivci tolerují, a jejichž náhradu nelze v praxi na nikom vymoci. A na druhé straně přitom vychází vstříc vlastníkům, kteří si oplotí svůj kus lesa pod záminkou oborního mysliveckého hospodaření, ale ve skutečnosti i proto, aby tam nepustili veřejnost, houbaře, turisty, prostě nikoho,“ řekl Petr Stýblo.
ČSOP v tomto případě argumentuje především tím, že nově navržená ustanovení zákona o myslivosti omezí ústavní právo každého na svobodu pohybu podle článku 14 odstavec 1 Listiny základních práv a svobod. Navrhované zjednodušení při oplocování obor coby volné krajiny navíc může mít významné negativní důsledky i z hlediska ochrany přírody. Přehrazování přirozených migračních koridorů může vytlačit zvířata na silniční komunikace či do měst. Zákonitě tak dojde ke škodám na majetku dalších vlastníků.
Ministerstvo zemědělství argumentuje (kromě zmíněné ochrany vlastnických práv) tím, že je neúnosný stávající stav, kdy vstupy do konkrétních obor jsou omezovány rozhodnutím úředníků státní správy myslivosti, neboť taková rozhodnutí „byla často napadána a končila u Ústavního soudu“. „Nekvalitní práci úředníků chce ministerstvo vyřešit generálním pardonem vlastníkům?,“ okomentoval argument Petr Stýblo.
Ministerstvo zemědělství rovněž argumentuje, že režim v oborách následně upraví vyhláškou, v které stanoví minimální dobu, kdy musí být obora přístupná. Nicméně, proč by měla být obecná vyhláška, pokud vůbec vznikne, efektivnější, než místní znalost úředníků Obcí s rozšířenou působností, kteří nyní režim obor stanovují? Navíc omezení ústavního práva svobody pohybu není možné stanovovat vyhláškou.
Ministerstvo dále argumentuje, že obory se více méně neliší od farmového chovu zvěře, kam také lidé nesmí. To se ale liší jak režimem, tak způsobem povolování.
ČSOP podal na ministerstvo výhradu k vypořádání své připomínky k uvedené problematice. Právo na vstup do volné krajiny všech občanů nesmí být omezováno zájmy jednotlivců.