„Je třeba zrevidovat vyhlášku ministerstva zemědělství číslo 197/2004 Sb. o lovných mírách ryb. Je už 'vousatá' a téměř každá míra je v ní špatně. Namátkově minimální míry kapra 40 cm, lína 20 cm, candáta 45 cm, bolena 40 cm, štiky 50 cm jsou směšně nízké a nevyhovují současnému rybaření a hospodaření na revírech. Kapra 40 cm by si nikdo z vás na Vánoce rozhodně nekoupil, ale když ho chytnete, můžete si ho vzít. Pak mají být ve vodě větší ryby. Jinak se vodí kapřík 40 cm, jinak mohykán 70 cm a víc. To je pak zážitek. Lidé brzy poletí na Mars, ale my máme míry jako za krále Klacka,“ zaznělo na členské schůzi Místní organizace Českého rybářského svazu (ČRS) Český Šternberk. Zhruba polovina členů souhlasně tleskala, ostatní mlčeli.
Nahrává se anketa ...
Svaz má jasno, nic neměnit
Kdo by mohl spor rozlousknout, je Český rybářský svaz, stavovská organizace rybářů, která by měla jako hlavní autorita rybářů hájit jejich zájmy. „Ministerstvo zemědělství (MZe), jako kompetentní orgán státní správy rybářství, koncipovalo lovné míry ryb ve vyhlášce tak, aby se konkrétní druh zvládl před dosažením míry alespoň jednou v rybářském revíru rozmnožit. Hospodaření v každém rybářském revíru je individuální, přičemž prostřednictvím bližších podmínek výkonu rybářského práva může uživatel lovnou míru ryb zvýšit. Tento nástroj uživatelé na svých revírech hojně využívají,“ řekl mluvčí ČRS Lukáš Mareš.
„Dobře, ale proč by se uvedený druh nemohl rozmnožit třeba dvakrát. Třeba bolen dosahuje dospělosti k rozmnožování až kolem 50 cm,“ zní od zastánců zvýšení míry ryb.
Ministerstvo jako přes kopírák
Ani ministerstvo zemědělství ale lovné míry měnit nechce. „Novelizaci vyhlášky jsme diskutovali s uživateli rybářských revírů a se zástupci vědy a výzkumu v oblasti rybářského managementu. Z jednání nebyla vznesena žádná odborná argumentace k úpravě minimálních lovných měr ryb. Upozorňujeme, že uživatelé rybářských revírů plně využívají institutu bližších podmínek výkonu rybářského práva a mají možnost minimální lovnou míru zvýšit,“ argumentoval mluvčí MZe Vojtěch Bílý.
Instituce mají pravdu. Jednotlivé organizace ČRS mají možnost si zákonnou míru ryb zvýšit, samozřejmě ne snížit. „Alespoň tak. Ale proč tedy organizace hojně zvýšení využívají, asi je něco ve vyhlášce špatně. Tlačí kapra na zvýšenou míru 45 cm, candáta 50 cm, štiku na 60 cm. Sledovat pak bližší podmínky na každém revíru zvlášť, je pak přímo detektivní práce. Jako kdyby na dálnici byla stanovena nízká rychlost třeba 90 km, ale každý úsek by si ji mohl podle uvážení zvýšit,“ oponují zastánci větších ryb.
Rozhoduje ekonomika, vyhraje nad ekologií?
Otázka změny míry ryb není jednoduchá. Rozhoduje mnoho faktorů: geografie, morfologie revíru, vodohospodářské zaměření, úživnost vody, kvalita manažerů, záměry hospodaření i další vlivy. Připomeňme, že i sportovní rybaření dohnaly ekonomické problémy se zdražením násad, krmiva i energií. Například pořízení celoroční celosvazové mimopstruhové povolenky, včetně členských příspěvků, proto pro rok 2023 zdražilo o šest stovek a vyjde na 3650 korun.
„Jsem proti změně zákonných měr ryb. Vyhovují nám bližší podmínky v Rybářském řádu ČRS, které umožňují zvyšovat míry některých druhů ryb. Je to otázka ekonomická, pokud by se zvýšila lovná míra kapra například na 50 cm, nejsem schopen takovou rybu vzhledem k současným cenám pro náš revír obstarat. V rámci péče řádného hospodáře bych musel nakupovat kapry menší, 40 až 45 cm. Vydrží rybář, který platí uvedené peníze, čekat rok či dva, než kapr vyroste a mírovou rybu si od vody odnese,“ argumentoval hospodář MO ČRS Český Šternberk Milan Štěpnička ml.
Podívejte se: Rybářské závody „O pohár předsedy Středočeského územního svazu“
Fotogalerie: Rybářský závod pro dospělé „O pohár předsedy Středočeského územního svazu“ v Pískové Lhotě
Fotogalerie: Rybářský závod pro děti „O pohár předsedy Středočeského územního svazu“ v Pískové Lhotě
Miroslav Tryner
