Pošlete nám fotky masek a my je uveřejníme na našem webu. Jak na to? Je to jednoduché. Klikněte ZDE.

Masopust předchází čtyřicetidennímu půstu

Co je vlastně masopust a proč je každý rok v jinou dobu? Řada z nás si představí právě masopustní průvody, všeobecné veselí a hromady jídla a pití. Masopust však nejsou pouze tyto oslavy, ale jmenuje se tak celé období od Tří králů (tedy od 6. ledna) až do Popeleční středy, po které následuje postní doba v délce čtyřiceti dnů až do Velikonoc. A jelikož termín Velikonoc je pohyblivý, mění se také období masopustu.

Z masopustní veselice ve Voticích.
OBRAZEM: Valkýra přivedla na votické náměstí maškary

Slavnostně laděný závěr masopustu je napříč Českou republikou známý pod různými názvy, třeba také jako bláznivé dny, ostatky, ostatek, voračky, voráčí, fašank, šibřinky, končiny nebo obecně karneval. Dnes se z praktických důvodů slaví v obcích i ve městech zejména o víkendu, dříve však byly tyto významné dny jiné…

Tučný čtvrtek – předchází Popeleční středě. Příprava na masopust tradičně začínala ve čtvrtek před masopustní nedělí (odtud název „tučný čtvrtek“ či „tučňák“). Podle tradice má v tento den člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle.

Taneční neděle - hlavní masopustní zábava začínala v neděli. Po bohatém obědě se lidé chystali na taneční zábavu, která se často protáhla až do rána. V každém kraji si lidé vymysleli jiné názvy a jiné zvyklosti. V Praze vznikly v 18. století masopustní plesy zvané reduty, určené pro bohatší vrstvy.

Maškarní úterý (masopustní úterý) - bylo vyvrcholením masopustu. Právě tento den se pořádaly průvody maškar nebo se předváděly žákovské divadelní hry.

Popeleční středa následuje po masopustním úterý. Připadá na 46. den před Velikonoční nedělí a je prvním dnem postní doby.

Z masopustní veselice v Mateřské škole MiniSvět v Mrači.
OBRAZEM: Pořádnou masopustní veselici zažily děti z Mrače

Tradiční masopustní masky a jejich význam

Medvěd
Je nejtypičtější masopustní maska s nejstarší tradicí. Byl mu přisuzován magický vliv. Ve své moci měl nejen úrodu, ale i plodnost. V některých oblastech se traduje, že výškou skoku medvěd ovlivnil vzrůst obilí, plodnost si zas ženy mohly zaručit tancem s medvědem.

Kobyla
Dříve nechyběla v žádném masopustním průvodu. Často byla ztvárněná dvěma a více osobami. Tradovalo se, že pokud při průvodu nikdo ze vsi kobylu nekoupí, bude poražena.

Smrt
Symbolika masky smrti tradičně představovala konec zimy a blížící se příchod jara.

Žid
Míval na sobě oblek z různých pruhů látek, kožešin, cetek a penízků. Na obličeji měl nasazenou masku s dlouhým červeným nosem. Chodil o holi a jeho postava představovala falický symbol plodnosti.

Ženich s nevěstou
Dříve se o masopustu skutečně konaly svatby a tradovalo se, že pokud je nevěsta počestná, tak do devíti měsíců porodí.

Laufer neboli šašek
Většinou vede celý masopustní průvod. Musí ale požádat starostu obce či města o povolení. Původně mohl plnit tuto roli zásadně pouze svobodný muž.

Jak se určuje termín masopustu?

Termín masopustu v kalendáři nenajdete, určuje se však podle Velikonoc. Jeho datum si můžete pro libovolný rok spočítat. Důležitý údaj je datum úplňku po prvním jarním dnu (21. březen). V roce 2020 připadá na 8. dubna.

Velikonoce začínají v pátek po prvním jarním úplňku, letos tedy 10. dubna. Od pondělka tohoto velikonočního týdne (letos tedy od 6. dubna) odpočteme 40 dní, a získáme datum Popeleční středy, které předchází masopustní úterý – slavnostní konec masopustu. Ten může připadnout na datum od 1. února do 7. března, masopust je tedy každý rok jinak dlouhý.

Z masopustního průvodu v Martinicích.
OBRAZEM: Těhotná nevěsta sháněla v Martinicích ženicha