Organizátoři se všemi silami snažili, aby se Benešov představil všem zúčastněným z Prahy, Brna, Zlína, Plzně i Lovosic i jejich dvounohým či čtyřnohým asistentům jako znamenitý hostitel.

V současné době se nevidomí, či těžce zrakově postižení lidé mohou velmi dobře začlenit mezi aktivní sportovce. Dělají atletiku, kolektivní míčové sporty, hrají deskové hry a dokonce mohou i závodně střílet. Všechny pomůcky ke jmenovaným sportům jsou uzpůsobené tak, aby je právě nevidomý člověk dokázal ovládat. Buď se to děje hmatem, či sluchem. A to je právě případ simulované zvukové střelby.

Sportovec drží velmi věrnou elektronickou maketu určité zbraně, pistole, či pušky a tou míří na terč. Počítač pomocí laserového paprsku vycházejícího z hlavně zbraně signalizuje střelci do sluchátek, kam míří. Střelec se snaží řídit signálem a simulovaným výstřelem zasáhnout desítku. Aby byly srovnány různé stupně zrakového handicapu mezi soutěžícími, má každý střelec oči zakryté takzvanými neprůhlednými klapkami.

Každý výstřel se odehraje v časovém limitu, spoušť klade odpor stejně jako u reálné zbraně. Z toho vyplývá, že závody v simulované střelbě jsou skutečným sportovním kláním. Kdo má dobré nervy a natrénováno, mívá obvykle lepší výsledky, stejně jako v ostatních sportech. A právě závod, který organizátoři, TJ Zora Praha ve spolupráci s Oblastní odbočkou SONS ČR (Spojené organizace slabozrakých a nevidomých) s významnou finanční pomocí Města Benešov, nazvali Benešovská hvězda, byl příležitostí k porovnání střeleckého umění a klasifikovat se na mistrovství České republiky.

Z nominačních střeleckých závodů v Benešově.
V Benešově soutěžili závodní střelci. I letos mohli nechat dalekohledy doma

Vůně čerstvého chleba z místní pekárny, namazaného sádlem, posoleného a posypaného cibulí vítala příchozí hned u dveří. Památeční medaile na krku a v ruce taška s dárky a informačními materiály o krásném Posázaví, pomohla závodníkům zpestřit dlouhé čekání na svůj pokus o dobré umístění.

„U takového závodu, kdy se střílí pouze na třech stanovištích a závodníků je 38, se spousta času pročeká, takže každé zpestření je vítáno,“ vysvětlil Karel Novotný, předseda benešovské odbočky SOSN. Z toho důvodu také poctily akci svou návštěvou některé významné osobnosti.

„Mezi všemi bych rád jmenoval Alžbětu Dědovou z Benešova, která je reprezentantkou ČR ve sportovní střelbě, a Aleše Havlíka z Vlašimi, zástupce firmy Sellier & Bellot. O prozkoumání reálné zbraně, kterou s sebou Aleš Havlík přinesl, byl mezi nevidomými obrovský zájem a její majitel neúnavně ukazoval, vysvětloval a s velkou trpělivostí zodpovídal zvídavé dotazy přítomných,“ doplnil Karel Novotný.

Nejvíce zatížené medailemi odjížděly z Benešova Martina Policarová a Eva Pechová z TJ Zora Praha. Obě shodně nasbíraly po pěti medailích. Naproti tomu nejvíce zlata „vytěžili“ v Posázaví Irena Šourková a Lukáš Fabian z ASK Lovosice a Tomáš Trnka z TJ Zora Praha, závodící v Open kategorii a současně hlavní rozhodčí celého závodu. Všichni měli shodně po třech vítězstvích.

Ze šipkového turnaje  v Hostinci U Kuželků.
Ve Hvězdonicích přidávali terče. O šipkový turnaj byl enormní zájem

Z 38 závodníků se do 3. místa umístilo hned 17 borců. Pražané ze Zory využili „domácího prostředí“ a získali celkem 16 medailí (6 zlatých, 7 stříbrných, 3 bronzové). Lovosice vystřílely 5 medailí (4 zlaté a 1 stříbro), 1 zlato si domů odvezli slávisté. Podrobné výsledky lze najít ZDE.

„Myslím, že se nám podařilo přivítat slabozraké a nevidomé sportovce se ctí. Snažili jsme se jim krom sportovního zážitku, pro který si do Benešova především přijeli, připravit i zážitky v podobě chutí, vůní, nabytí haptických informací. Kamkoli jsem přišla žádat o pomoc, byla jsem vyslyšena,“ řekla s dojetím ředitelka závodu Barbora Novotná.

„Z celého srdce bych ráda poděkovala všem, kteří se na organizaci závodu jakkoli podíleli a dovolte mi je zde pochválit. Děkuji všem skvělým dobrovolníkům za neúnavnou péči o účastníky závodu, štědrým sponzorům, kteří naplnili náruče vítězů hodnotnými cenami, účastníky obdarovali drobnými dárky a chuťové pohárky potěšili regionálními pochoutkami,“ zdůraznila Barbora Novotná.

A co příště? „Inu uvidíme,“ smál se slabozraký předseda benešovské odbočky Karel Novotný. „Zatím sbíráme zpětnou vazbu a zvažujeme naše síly. Už teď je jasné, že bychom potřebovali více lidí na zajištění hladkého průběhu celého závodu. Možná, že za rok v Benešově na viděnou,“ dodal.