Je řízení městské společnosti produkující kulturu v Benešově oproti jiným městům v něčem odlišné?

Neřekla bych. V každém městě stojí nějaký kulturák, divadlo nebo jiné kulturní zařízení, všude se pořádají nějaké městské slavnosti nebo letní festivaly, všude se lidé chtějí bavit. Samozřejmě každé město je něčím specifické, ale troufám si tvrdit, že ten základ je všude stejný.

Čím je specifický Benešov?

Já jsem dříve řídila městskou kulturní společnost ve větším městě, ale takové akce, které se přes léto konají v Přírodním divadle na Konopišti, tak o tom se může pořadatelům leckde jen zdát. Je úžasné, že má KIC Benešov k dispozici takovou letní scénu. Co se týká místního kulturáku, provozně to zdaleka není ideální, ale široko daleko kulturák s takovou kapacitou není, díky čemuž má Benešov, co se kultury týká, poměrně velkou spádovost. A do třetice zmíním i solidní podporu kultury v Benešově nejen ze strany vedení města, ale i ze strany komerčních společností v Benešově, se kterými jsem po mém příchodu do Benešova navázala spolupráci a díky jejichž finanční podpoře můžeme pořádat kvalitnější akce.

Je pořádání kulturních akcí v Benešově v něčem rozdílné? Je například potřeba mít osobní vazby na umělce, aby k nám do Benešova přijeli?

Určitě ne. Vždyť to by přece znamenalo, že umělci budou vystupovat pouze tam, kde mají kamarády či známé. Je to věc nabídky a poptávky. Když to řeknu zjednodušeně - zaplatíte-li sumu, kterou umělec požaduje a zajistíte-li podmínky, které jsou pro jeho vystoupení potřebné, můžete ho mít třeba doma na zahradě. Poděkování za to, že zde máme umělce, jaké máme, tak patří zejména vedení města za finanční příspěvek na kulturní akce a také všem, kteří koupí vstupenek kulturu v Benešově podporují.

Podporu města ve výši přes 2,6 milionu korun má pro rok 2024 také spolek Atletika Benešov.
Kultura i sport. Benešov podpořil své organizace desítkami milionů korun

Rostou ty zmiňované sumy a podmínky umělců?

Ano, ano. Což je také vysvětlení na otázku, kterou občas dostávám, proč v Benešově nevystupuje ten a ten umělec, ta a ta kapela. Když si třeba některý umělec řekne 600 tisíc korun za své vystoupení a technika, security, reklama a další náklady související s pořádáním akce vyšplhají řekněme na dalších 600 tisíc, máme tady náklady na akci 1,2 milion korun, a ty by měli zaplatit návštěvníci akce. Když vezmu v úvahu hypotetickou situaci, že bychom měli vyprodáno, i tak by musela jedna vstupenka stát minimálně tisíc korun, abychom skončili alespoň na nule. Pořádání takových akcí je tudíž v Benešově, kde není taková kupní síla, velmi rizikové, protože bychom taky mohli skončit hodně v mínusu. A to podotýkám, že někteří umělci si řeknou klidně i dvojnásobek té uvedené částky.

Kromě finančních podmínek, jakým způsobem se skládá kulturní program ve městě?

Hlavně podle dostupnosti jednotlivých umělců. Nezřídka se mi stává, že oslovím nějakou kapelu a jejich manažer mi nabídne termín za dva roky. Není to jen z toho důvodu, že by byli umělci na tak dlouho zadaní v jiných městech, ale i proto, že mají třeba na rok 2024 naplánované turné po velkých halách a kulturáky letos nejedou. Benešov rovněž doplácí na blízkost Prahy, kde se konají třeba v O2 aréně velké koncerty a umělci respektive jejich manažeři hlídají, aby se řekněme půl roku před a půl roku po akci nekonal žádný koncert v blízkosti hlavního města. Nebo je teď takový trend, že si ti zejména mladí umělci dávají pauzu a vynechají celý rok, protože třeba cestují nebo se věnují rodině. To dříve nebývalo. Dále je také potřeba sladit tu nabídku s tím, co se děje v létě na Konopišti a i jinde v okolí. A nikdy dopředu nevíte, jestli daná nabídka v Benešově zarezonuje či nikoliv. Je to celkem alchymie.

KIC je také pořadatelem městských slavností nebo letního hudebního festivalu na náměstí. Je v tomhle Benešov nějak výjimečný?

Tak v každém městě se konají nějaké městské slavnosti a ten koncept je všude stejný: muzika, dobré jídlo a pití, stánkový prodej. My jsme se v KICu zejména poslední rok zaměřili na to dobré jídlo, protože to opravdu táhne a dostali jsme do Benešova ty nejlepší food tracky z celé republiky. Gastroturistika je obecně na vzestupu a ačkoliv je to k nevíře, lidé jsou ochotni za dobrým hamburgerem dojet i sto kilometrů. Kromě foodtrackové zóny na Jarmarku jsme loni uspořádali historicky první Street Food Festival v Benešově a měl velký úspěch. Letos budeme pokračovat. Co se týká festivalu Benešov City Live – zase, takto koncipované festivaly bývají v nabídce řady měst a slouží jako oživení letních měsíců, kdy se v kulturácích a divadlech nic nekoná. Jsem moc ráda, že vedení města, ale i Středočeský kraj tuhle akci podporují, protože kromě toho, že se v Benešově v létě něco děje, je to také šance pro muzikanty z Benešova a z okolí si zahrát před domácím publikem a trochu se zvidiltelnit.

Z benešovského Street food festivalu.
Benešovský Street food festival nabídl kromě jídla i různé workshopy

Je něčím Benešov opravdu speciální?

Pokud ale chceme zmínit něco, čím je Benešov opravdu speciální, tak je to třeba hudební festival Jaro Josefa Suka, který má velmi dlouhou tradici, v Benešově se koná od 90. let a loni jsme jeho již 30. ročník oslavili krásným koncertem houslisty Pavla Šporcla, který vystoupil s Filharmonií Hradec Králové.

Mluvila jste o novinkách v rámci městských slavností, chystáte i nějaké další novinky?

Vyslyšeli jsme nostalgické volání po obnovení letního kina na Konopišti a už teď mohu prozradit, že koncem června Konopiště ožije desetidenním Letním filmovým festivalem Konopiště. Dále chystáme na konec srpna Summer night food festival - takový zajímavý minifestiválek dobré muziky a dobrého jídla a pití jako odměnu pro rodiče za ty dlouhé letní prázdniny a do třetice letos budeme poprvé pořádat halloweenský lampionový průvod pro děti a halloweenskou diskotéku pro dospělé.

V pořádání kulturních akcí působíte už delší dobu. Vnímáte rozdíl v tom, o co je mezi diváky zájem oproti dobám dřívějším?

Ano, vnímám. Je třeba vidět, že zejména mladší generace stojí o takový více interaktivní druh zábavy, což bylo vidět, třeba když jsme spustili prodej vstupenek na Noční bojovku. Vyprodáno bylo během dvou dnů. Takže letos v dubnu dáme druhé kolo. Nebo mladší generaci většinou naprosto nezajímá mainstream, který nám předkládají komerční rádia a už vůbec ne televize, ale stojí o umělce, kteří mají úspěch na sociálních sítích nebo je promují influenceři.

Fotovoltaika na střechách zimního stadionu a plaveckého bazénu.
Městská sportoviště v Benešově přepnou v březnu na energii ze slunečního záření

KIC se ovšem nevěnuje jen kultuře, ale také cestovnímu ruchu. Jak se Benešovu daří na tomto poli?

Nalejme si čistého vína, Benešov není město, které by oplývalo zajímavými turistickými cíly, za kterými by sem proudily davy turistů. Přesto ale, možná pro někoho překvapivě, informačním centrem, které provozujeme v Benešově, projdou ročně desetitisíce návštěvníků. Druhé infocentrum na Konopišti je navázáno na zámeckou sezonu, není otevřeno celoročně, nicméně i tam je celková návštěvnost za rok velmi vysoká. Pro návštěvníky obou infocenter, ale i pro Benešáky se snažíme stále rozšiřovat naši nabídku. Loni jsme třeba spojili své síly s influencerkou „fejsbukovou matkou“, která připravila dvě potkávací hry, které jsou v poslední době oblíbeným způsobem jak poznávat nová místa. Turisté už se také nespokojí s razítky a známkami, jako tomu bylo dříve, ale orientují se podle různých aplikací. Takže nově je Benešov například součástí aplikace Smartguide, která slouží jako audiovizuální průvodce po různých koutech naší republiky. Pracujeme i na lepším vybavení „íček“, pro letošek třeba připravujeme interaktivní monitor, kde by návštěvníci měli všechny potřebné informace na jednom místě.

Co Benešovu v oblasti kultury a cestovního ruchu přejete do dalších let?

Bylo by skvělé, kdyby se podařilo získat dotaci na opravu Kulturního domu Na Karlově. Tak to bych všem Benešákům moc přála, stejně jako klid bez omezeních, které jsme poznali třeba za covidu. Ať je klid a ať se nám všem dobře daří, to by bylo pro kulturu i cestovní ruch to nejlepší.