Jak klikatá je cesta na jedno pódium s takovou superstar, popsal Martin Knesl.

Přibližte v krátkosti, jak jste se dostal k hudbě a proč jste si vybral právě kontrabas?

K hudbě jsem měl blízký vztah už od malička, prostřednictvím svého dědečka Jana Pokorného, prvního sólobasisty Janáčkovy filharmonie Ostrava a taktéž pedagoga na tamní konzervatoři. Odtud tedy pramenil také můj zájem o kontrabas. Na střední škole jsem zprvu začal hrát na baskytaru a postupně získával muzikantské zkušenosti v několika kapelách. Poměrně brzy jsem začal také skládat vlastní autorskou hudbu a od rocku se postupně začal posouvat k popu i jazzu. Až v dospělosti jsem nastoupil na Konzervatoř v Plzni a nastartoval vzdělávání v oblasti hry na kontrabas. Zde jsem studoval pod vedením pana profesora Viléma Stadtherra a poté u paní profesorky Evy Šašinkové také absolvoval.

V rodinné tradici pokračuje i váš syn Jan…

Honza hrál ve svých začátcích na kytaru a docházel na hodiny do místní základní umělecké školy. Až jeho touha hrát v orchestru nás přivedla na myšlenku změny nástroje a logicky se nabídla možnost zkusit právě kontrabas. Připravili jsme jej na přijímací zkoušky a nyní studuje druhým rokem na Pražské konzervatoři, ve třídě uznávaného pedagoga a ještě donedávna aktivního člena České filharmonie, pana profesora Jiřího Valenty. Hlavně díky jeho pochopení a bleskové přípravě se mohl Honza tohoto hudebního dobrodružství nakonec zúčastnit. Aby nebylo basistů v rodině málo, na dráhu poznávání krás nástroje hlubokých tónů, se dal i mladší syn Matěj. Když doma cvičíme na nástroje ve stejnou dobu, je to občas trochu očistec.

Jak se podaří muzikantům z Benešova stát na jednom pódiu s Andrea Bocellim?

Zpěvákův management požadoval velké obsazení orchestru, tedy mimo jiné v ansámblu obsadit místa šesti kontrabasů. Štěstí se v tomto smyslu usmálo i na mě. A když deset dnů před první zkouškou onemocněl jeden ze členů skupiny, pokusili jsme se připravit na tento debut staršího syna. To se ve spolupráci s panem profesorem Valentou nakonec podařilo a Honza si odbyl premiéru ve filharmonii, a to přímo se sólistou světového renomé.

| Video: Youtube

Jak probíhaly oba koncerty, v čem byly výjimečné?

Nutno podotknout, že všichni přistupovali k tomuto projektu neskutečně zodpovědně a s velkým nasazením. Dirigent Marcello Rota byl na zkouškách velmi důsledný a to vyžadovalo velkou hráčskou soustředěnost. Ve Vídni i Zürichu nás čekaly zcela vyprodané sportovní haly s kapacitou přibližně patnáct tisíc posluchačů. Každý nástroj byl snímán mikrofony, atmosféru představení pak dokreslovala působivá videoprojekce. Oba koncerty byly zakončeny vždy postupně třemi přídavky a haly doslova burácely ohromujícím aplausem.

Co se týče maestra Bocelliho, tak se jednalo o opravdu ojedinělý zážitek, na který bude člověk vzpomínat celý život. Koncert v Zürichu pak vygradoval pozváním vzácného hosta na pódium,kterým nebyl nikdo jiný než švýcarská tenisová legenda - Roger Federer. Ten se pak v grandiózním finále poslední skladby neubránil slzám dojetí. Myslím, že toto byly nezapomenutelné momenty a bylo velkým zážitkem být u toho. Technické zajištění bylo na opravdu profesionální úrovni a management filharmonie zvládl takovou akci na jedničku s hvězdičkou.

| Video: Youtube

Co vás čeká v blízké hudební budoucnosti?

Působím na dvou základních uměleckých školách, v té votické jsem založil a vedu Komorní orchestr ZUŠ Votice. Snažím se předávat mladým hudebníkům nabyté zkušenosti, píšu aranžmá, bavíme se o interpretaci. Mám štěstí na velmi šikovné žáky a tato práce mě velmi nabíjí pozitivní energií. Vedle toho učím hru na kontrabas a basovou kytaru. S mým autorským projektem popové kapely Lady Praga vydáváme v těchto dnech nové album, s názvem 2+1. S tím je pak spojené koncertování po českých hudebních klubech, na příští rok máme naplánováno vystoupit na některých hudebních festivalech a chceme natočit pár videoklipů.

Co byste chtěl zmínit na závěr rozhovoru?

Držím palce všem, kteří pracují na vlastním osobním rozvoji a chtějí se posouvat na cestě za svým snem. Všem čtenářům přeji v novém roce 2024 zdraví, štěstí a osobní pohodu.