Pořad s názvem Paprsky, které se lomí, sestavený z básníkova vyprávění a ukázek z jeho bohatého a osobitého díla, přiblížil poutavým způsobem jeho životní cestu za poezií, po které kráčí neúnavně již přes šest desetiletí. Úvodem večera krátce promluvil o charakteru Janovicovy poezie básník a prozaik Pavel Hoza.

Dětství a mládí, prožité v rodině hudebníka a sbormistra, nejprve šest let v Čerčanech a pak - až do maturity - v Benešově, mělo na citlivého a vnímavého chlapce zásadní vliv. Působily zde výrazné osobnosti učitelů Miloslava Balaty a Jana Boubelíka i „krása románské krajiny mezi Konopištěm a Chvojnem“, jak čteme v jednom z jeho posledních děl, poemě Červený dvůr. Síla a kouzlo vzpomínek na Benešov a okolí byly hlubokým inspiračním zdrojem mnoha pozdějších básní. K místům, která svou atmosférou ovlivnila vznik celé řady dalších básní, patří ještě Brno, Jindřichův Hradec, Křečovice a Praha.

Životní cesta budoucího básníka byla v určitém období jeho života a v některých případech je i dodnes s těmito kouty naší země úzce spojena, jak vyplynulo z vyprávění, které bylo prokládáno citlivým přednesem básní v podání členky divadelního spolku Svatopluk Martiny Konvalinkové. Ty ilustrovaly situaci, kdy určité životní okolnosti spolu s místem napomohly vzniku básně. Návštěvníci kavárny si vyslechli básně z jeho prvotiny Zatmění ráje a sbírek Jarmark v mlze, Plást hlíny, V kom jednou přenocoval přízrak a Potopený úl.

V nich mohli nahlédnout do autorova vnitřního světa a přiblížit se k prchavému tajemství poezie, o níž v eseji Báseň jako přesah říká „Cílem spisovatelovy práce je totiž vznik nové, dosud nejsoucí skutečnosti. Opravdová báseň není nápodobou reality, ale její tvorbou. Svět po básni je jaksi objemnější a smysluplnější než před básní – pro tvůrce i vnímatele.“

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Dva významní literáti 'vyprodali' kavárnu Na slovíčko. Kytarista zhudebnil báseň

Literární pořad Pavla Hozy a Jana Šulce v kavárně Café Na slovíčko v Benešově | Video: Deník/Zdeněk Kellner

Skutečná tvorba je nejen zpovědí nebo vyznáním, ale i náročným úkolem. Pořad věnovaný životu Vladimíra Janovice a jeho reflexi v básnickém díle toho byl přesvědčivým důkazem. Vladimír Janovic je básníkem, který zůstává věrný sám sobě i svému dílu a chápe poezii vážně a nesmírně odpovědně. Jeho verše jsou naplněny nejen smutkem a steskem, ale především láskou k životu a hledáním smyslu našeho bytí, jsou prodchnuty nadějí a probouzejí radost z prožívaného okamžiku.