Mezi nimi i Základní škola Kladno, Doberská. Zde dokázali změnu přímo skloubit s požadavky rodičů a on-line výuka se tak nadobro stane součástí klasické výuky i v budoucnu.

Poloprázdná školní budova, na nástěnkách a i před školou na informační tabuli umístěná oznámení a nařízení týkající se epidemie koronaviru. I v budově Základní školy Kladno, Doberská na vás dýchne trochu smutná „covidová“ atmosféra. I když ve škole nechybí výzdoba připomínající blížící se vánoční svátky, určité napětí z covidových omezení tu z pochopitelných důvodů je.

Epidemie zasáhla do našich životů a vše, co jsme považovali za samozřejmé, najednou funguje zcela jinak. Ušetřeny rozhodně nebyly ani školy. I ony musely reagovat na měnící se svět.

„Byli jsme do on-line výuky hozeni téměř ze dne na den a museli jsme si sami poradit. Vše vznikalo cestou pokusů a omylů. Naštěstí to bylo ale v době, kdy už děti měly za sebou téměř tři čtvrtě školního roku. Prvňáčci tak už uměli psát písmenka. Takže v tomto to bylo oproti této druhé vlně jednodušší,“ vyprávěla ve své kanceláři Ivana Bešťáková, ředitelka Základní školy Kladno, Doberská.

Na další uzavření školy, které nastalo na podzim, už byl pedagogický sbor připravený. A vnímat to bylo i z odpovědí ředitelky školy. Škola zavedla jednotný program pro on-line výuku, nakoupila moderní interaktivní učebnice, techniku, proškolila pedagogický sbor.

„Rozhodně jsem se nesetkala s tím, že by některý z pedagogů odmítl vyučování formou on-line výuky. Všichni k tomu přistoupili naprosto zodpovědně. I ti učitelé v důchodovém věku se do toho pustili,“ připustila Ivana Bešťáková.

I přes veškeré neduhy, jež v sobě výuka přes internet skrývá a a vyžaduje nutnou spolupráci rodičů, se ve škole podařilo "vyladit" on-line systém vyhovující takřka všem – dětem, pedagogům ale i právě rodičům.

„Obrátili jsme se pomocí dotazníku na rodiče, aby nám sdělili jejich možnosti, problémy a také připomínky. Jestli tato doba má nějaké pozitivum, tak je to jednoznačně zlepšení vztahů mezi učiteli a rodiči. Ti mnohem více komunikují, vstupují, upozorňují na problémy. Moc si toho vážíme,“ řekla Ivana Bešťáková s tím, že právě bez oboustranné komunikace a vyhovění si, by zřejmě jakýkoliv systém narážel na překážky.

„Raději chodím do školy, mám tu kamarády,“ řekl prvňáček Petr poté, co se loučil s kamarádem a slíbili si, že do školy zítra určitě oba dorazí.

„Je to divná doba, ale musíme to všichni zvládnout. Vypomáhám tím, že pro vnuka chodím, když syn nebo jeho manželka nemohou kvůli zaměstnání. Mají štěstí, že jsem už v důchodu, lituji rodiny, kde jsou odkázáné jen samy na sebe,“ řekl pan František čekající před školou. „Možná tahle doba přispěje k tomu, že se děti budou znovu více vážit osobního setkání na hřišti jako my kdysi dávno. Těžko ale říct, co přijde,“ dodal.

Jisté je, že s odchodem koronaviru, který třeba zmizí a nebo tu s námi prostě již na věky bude, rozhodně nezmizí on-line výuka. Jak řekla ředitelka školy, epidemii urychlila modernizaci škol a dala návod, jak řešit absenci žáků při vyučování.

„Pokud by nastaly například chřipkové prázdniny, nebo žák bude dlouhodobě nemocný, učitel probíranou látku zadá on-line, poskytne odkaz na informace a podobně. Dříve jsme si toto neuměli vůbec představit. Ale všichni jsme se tu těšili, až se školy znovu otevřou. Prezenční výuku zkrátka nic nenahradí," dodala Ivana Bešťáková.