Hromnické jezírko u Plzně, známé také pod názvem Červené, je nejstarším kyselým důlním jezerem ve střední Evropě. Přestože jde nyní spíše o velmi nehostinné místo k životu, je velmi žádoucí, aby bylo zanecháno budoucím pokolením. Jde totiž o příklad, jak se kolébka chemického průmyslu může proměnit v přírodní památku.

Kde se jezírko nachází

Hromnické červené jezírko má nyní hloubku až 18 metrů. Je 190 metrů dlouhé a 130 metrů široké. Lze jej celé obejít, i když pohled ze strmých srázů dolů na hladinu jezírka prý může být pro některé už za hranicí toho, co jsou ochotni zvládnout.

Jak vypadá Hromnické jezírko z ptačí perspektivy:

| Video: Youtube

Nachází se v katastru obce Hromnice nedaleko Třemošné v okrese Plzeň-sever.

Například z Ostravy je sem cesta dlouhá necelých 500 kilometrů a trvá necelých 5 hodin. Z Prahy to je blíže, něco přes 100 kilometrů a přes hodinu cesty. Z Brna je to přibližně 300 kilometrů a 3 hodiny cesty.

Co se v minulosti u Plzně dělo?

Jak připomíná místní web Hromnice.eu, jezírko má za sebou zajímavou průmyslovou minulost:

  • Rok 1578 - Jezírko pravděpodobně někdy v polovině 16. století vzniklo těžbou břidlice. Z té se vyráběl kamenec a ten bylo možné využít jako bělidlo při výrobě textilií. Podle historické zmínky to bylo nejpozději v roce 1578.
  • 1828 – Po objevu, že z břidlice lze získat takzvanou dýmavou kyselinu sírovou, začala takováto výroba přímo z hromnické břidlice. Produktu se říkalo vitriol či oleum. Vyvážel se do Anglie a Německa. Jenže postupně byl vynalezen levnější způsob a hromnická výroba ztratila ekonomický smysl
  • 1896 – Těžba byly ukončena. Postupně pak došlo k sesuvu stěn lomu a zatopení, až vzniklo Hromnické červené jezírko.
  • 1975 - Jezírko a přilehlé okolí bylo vyhlášeno přírodní památkou.

Specializovaný web Naše voda doplnil, že voda v jezírku je nyní velmi slabým roztokem kyseliny sírové.

„Prý ještě v třicátých letech byla koncentrace taková, že po namočení bot do této vody oněm botám upadly podrážky. V současné době ale již déšť zředil vodu tak, že jezírko má dokonce podle místních léčivé účinky, prý zabírá na některé ekzémy,“ uvedl web Naše voda.

Každopádně koupání je zde přísně zakázáno.

Jak se kyselina sírová vyráběla?
Specializovaný portál Enviweb uvedl, že v rámci procesu výroby kyseliny sírové horníci nejdříve kopali břidlici a vršili ji na jílový podklad. Haldy potom prolévali vodou a ta prosakovala k jílu. Na své cestě rozpouštěla v břidlici rozptýlený síran železnatý, který byl jako červený louh odváděn do nádrží. Odpařováním vznikl takzvaný vitriolový kámen a ten se dál zpracovával na kyselinu sírovou.

Pohled na Hromnické červené jezírko:

Jílovitá břidlice, která se v Hromnici těžila, je stará asi 800 milionů let. Důležitý je ovšem jemně rozptýlený pyrit, který byl podstatný právě pro onu výrobu kyseliny sírové.

Proč má jezírko načervenalou barvu

Červené zbarvení například pro Českou televizi vysvětlil geolog Michal Mergl.

„Červené je jezírko proto, že proces, který byl využíván dříve, probíhá samovolně dodnes. Na dně jezírka se hromadí kyselina sírová, která dodává vodě načervenalé nebo hnědočervené zbarvení,“ vysvětlil expert.

Co v jezírku dokáže přežít?

Unikátní prostředí se před časem rozhodli prozkoumat i vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v čele s Tomášem Hrdinkou. Voda jezírka podle jejich studie obsahuje značné množství síranů vznikajících při zvětrávání břidlice, prostředí jezírka je extrémně kyselé, kdy takzvané pH se pohybuje v rozmezí 2,6 – 2,8.

Jen pro vysvětlení, kyselost či zásaditost roztoku se určuje na základní stupnici 0-14. Hodnoty 0-6,9 řadíme mezi kyselé, hodnotu 7 chápeme jako neutrální a hodnoty 7,1-14 jako zásadité. Například pomerančová šťáva má pH asi 3,8 a například mořská voda pH8. Čistá kyselina sírová pak má hodnotu i přes minus 10.

A co zde tedy dokáže přežít?

„Nejvýznamnější zastoupení připadá malé nepohyblivé řase Coccomyxa sp., pomyslné druhé místo na žebříčku zaujímá bičíkovec Lepocinclis sp., který si nejradši plave v hloubce pěti metrů. V těsném závěsu následuje Chlamydomonas sp. se svým březnovým maximem,“ uvedl tým z Univerzity Karlovy na webu Přírodovědecké fakulty.

Červené jezírko musí zůstat zachováno

Podle vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy představuje jezírko v Hromnici unikátní prostředí, na kterém lze pozorovat vývoj společenstva extrémního prostředí. Mělo by proto být chráněno nejen jako historický a geologický pozůstatek, ale i z výzkumných vědeckých důvodů.

A málem bylo už zle.

„V 60. letech 20. století se dokonce uvažovalo, že by lokalita byla vhodná pro ukládání komunálního odpadu. To však, Bůh nás chraň, soudruzi nedotáhli,“ připomenul web Hromnice.eu.