Prázdniny už od pátku
Varování před jízdou do Chorvatska o prvním prázdninovém víkendu bylo slyšet snad odevšad. První víkend v červnu bývá často náročný z hlediska dopravy především proto, že je spojen s následujícími státními svátky, na které si bere volno většina lidí. Někteří proto opět vyjížděli z pátku na sobotu v noci, jiní vyjeli už ve čtvrtek večer nebo v pátek ráno, jelikož letošní odjezd na prázdniny bylo možné prodloužit o jeden den kvůli vysvědčení, které se rozdávalo už ve čtvrtek 30.6. Možná i proto nebyla naše sobotní cesta tak náročná a celou republiku jsme projeli prakticky bez zastavení.
Do Chorvatska přes České Budějovice
Ve strachu před kolonami jsme vyjeli ve čtyři ráno, abychom alespoň Čechy projeli bez nutnosti stát v dlouhých frontách. A to se nám naštěstí vyplatilo. Na hraniční přechod Dolní dvořiště jsme dojeli bez jediného zastavení a popojíždění v kolonách, tudíž za nás tuto cestu můžeme jedině doporučit. Stejnou cestou se vydal i manželský pár, Jaromíra a Miladu, který jsme potkali v následujících hodinách v koloně na chorvatských hranicích.
Kolony na hranicích
Pár kilometrů před chorvatskými hranicemi jsme však narazili na první z několika kolon, která se táhla až k hranicím Slovinska s Chorvatskem. A právě v ní jsme potkali Jaromíra s Miladou, kteří jezdí do Chorvatska na ostrov Murter už více jak padesát let. „Jára jezdil na Murter už se svými rodiči jako malý kluk. Mě vzal s sebou poprvé když mu bylo dvacet a mě patnáct. Letos tu oslavíme čtyřicet let od svatby," vypráví sympatická Miládka.
To Jára měl v mysli jiné vzpomínky. „Když jsme sem jezdívali dřív, všude to hrozně stálo a obecně byly někeré části cesty opravdu nebezpečné. Navíc jsme neměli v autě ani klimatizaci. Kdž si vzpomenu na Obrovac a Benkovac, kde jsme doslova objížděli hory po úzké silnici a báli se, abychom nepotkali v protisměru autobus. Také nebyly dálnice a některé úseky byly opravdu nepříjemné. Na hranicích jsme stávali všude i přes hodinu. Dneska kontrolovali jen Chorvati, takže se to dalo projet docela rychle," říká Jára.
Kdo chce po dálnici, připlatí si
„Každoročně vycházejí různé tipy a návody na nejlevnější cesty do Chorvatska a rady, kudy objet dálnici. Já bych mimo dálnici už nikdy nejel. Ta cesta je vážně rychlá a prakticky bez provozu. Hustší provoz zažívám i při páteční cestě na chalupu," porovnává Jára.
I my máme stejný dojem. Za dálniční známky v Rakousku a Slovinsku a na cestarinách v Chorvatsku jsme v součtu po zaokrouhlení na desítky při převodu na naší měnu zaplatili 2170 korun. Slovinskou dálniční známku jsme sehnali za 30 eur, dvacetidenní rakouskou za 36 eur a na cestarinách v Chorvatsku jsme postupně zaplatili 6, 10 a ze Záhřebu až do Pirovace ještě 143 kun.
Zbavte se všech kun
Pokud se chystáte na cestu do Chorvatska i vy, nezapomeňte přibalit všechny kuny, co máte doma poschovávané z předchozích cest. Příští rok od ledna totiž Chorvatsko přechází na eura, i když podle webu novinky.cz by mělo jít kunami platit ještě celý příští rok.