Bardotka či Pendolino. Česko je rájem železnic, vysokorychlostní tratě ale nemá

První parní lokomotiva na našem území nazvaná Moravia vyjela z Rajhradu do Brna 11. listopadu 1838, pravidelný provoz z Vídně do Brna byl zahájen o rok později v červenci. Předchůdcem parostrojní železnice byla koněspřežka spojující České Budějovice a Linec, jejíž první část byla otevřena už v roce 1827.

Chybí peníze? Správa železnic opět zrušila soutěž na úpravu kolínského nádraží

Železnice pak zažívala období rychlého rozvoje. Už dva roky po příjezdu prvního pravidelného vlaku do Břeclavi byla zprovozněna nová trať do Přerova s odbočkou do Olomouce a v srpnu 1845 se dočkala i Praha.

Ve znamení koronaviru

Toho slavného dne 20. srpna 1845 se vydal na 250 kilometrů dlouhou cestu z Olomouce do Prahy nejprve předvoj s hlavním stavitelem trati Janem Pernerem a strojvedoucím Kašpárkem s lokomotivou označenou na jedné straně „Čechy“ a na druhé „Böhmen“. Hned za ním vyrazil vlak plný vzácných hostů tažený lokomotivami „Prag“ a „Olmütz“.

České dráhy míří na silnice. Kvůli náhradní dopravě zvažují odkup autobusů

V loňském roce přepravily vlaky na našem území 117,7 milionu cestujících, kteří ujeli více než pět miliard kilometrů. Počet cestujících ovšem výrazně ovlivnila pandemie koronaviru a s ní spojená omezení. O rok dříve totiž vlaky přepravily dokonce 182 milionů lidí, kteří celkem najeli 8,6 miliardy kilometrů.

Legendy českých tratí

Slovenská strela (M 290.0)
Dvojici legendárních motorových vozů vyrobila v roce 1936 Tatra v Kopřivnici. Vynikaly nadčasovým technickým řešením i designem. Vozy obsluhovaly rychlíkovou linku Slovenská strela spojující Prahu, Brno a Bratislavu. Trasu zvládly za 4 hodiny a 18 minut průměrnou rychlostí 92 km/h, přičemž na některých úsecích jezdily rychlostí 130 km/h. Druhý vůz dosáhl při zkušební jízdě 3. června 1936 rekordu 148 km/h.

Dnes je Slovenská strela po nákladném a náročném restaurování vystavena v proskleném depozitáři Muzea nákladních automobilů Tatra v Kopřivnici a příležitostně se objevuje na akcích spojených s historií železnice.

Albatros (498.0 a 498.1)
Albatros 498.0 byl první poválečnou rychlíkovou lokomotivou v Československu. V letech 1946 až 1947 bylo ve Škodových závodech v Plzni vyrobeno 40 strojů „nulkové“ řady, k nimž v roce 1954 přibylo dalších 15 strojů 498.1, které měly kvůli zvýšení výkonu dosazen nový kotel a upraveny i další technické detaily.

Vlaky na perónu i uvnitř. Na východní nádraží v Děčíně míří železniční modeláři

Albatrosy vozily nejtěžší rychlíky na hlavních tratích, postupně je však začaly vytlačovat elektrické stroje. Poslední Albatros dojezdil na podzim roku 1976 v Domažlicích. Stroj 498.106 je držitelem rychlostního rekordu československých parních lokomotiv, když 27. srpna 1964 dosáhl na zkušebním okruhu v Cerhenicích u Kolína rychlosti 162 km/h.

Dodnes se zachovaly tři stroje. Ten rekordní byl do roku 2003 v Brně a jezdil s výletními vlaky. Nyní je v depozitáři Národního technického muzea v Chomutově. Albatros 498.112 dnes zachraňují nadšenci v České Lípě. Provozní je jediný stroj - slovenský 498.104.

Pantograf neboli Žabotlam (EM 475.1 a EM 475.2)
Tyto elektrické jednotky podstatně změnily cestování především v příměstské dopravě. V době jejich vzniku bylo hlavní výhodou oproti klasickým soupravám především značné zrychlení a jednoduchá změna směru bez nutnosti objíždění soupravy lokomotivou. Svou dobu předběhly i tím, že byly nízkopodlažní.

Vyráběly se v letech 1964 až 1968 a 1972 až 1973, celkem vzniklo 62 kusů. Přezdívku Žabotlam získaly podle vzhledu čela. Definitivně dojezdily teprve v roce 2018.

Dodnes se zachovaly dvě jednotky – jedna (čtyřvozová) dostala původní lak podle dobových dokumentů. Cestující se Žabotlamem mohou stále svézt při historických jízdách nebo oslavách Dne železnice.

Bardotka nebo Berta (T 478.1 a T 478.2)

Jde o jedny z nejzdařilejších lokomotiv, které opustily brány pražské ČKD. Vyráběly se v letech 1964 až 1971 a ve dvou řadách jich bylo vyrobeno 312. Hlavním cílem bylo nahradit parní lokomotivy ve vozbě osobních a lehkých nákladních vlaků.

Lokomotivy se postupně objevily v depech napříč celým Československem a v provozu jsou dodnes, ať už u historických vlaků, nebo na Slovensku stále i v nákladní dopravě. Přezdívku Bardotka lokomotiva získala tím, že při bočním pohledu připomíná její čelo poprsí známé herečky.

Dostavme dálnice a železnice. Experti: Česko se pouhou tranzitní zemí nestane

Pendolino (řada 680)

Elektrická jednotka pojmenovaná Pendolino je jedinou s naklápěcími skříněmi, která je provozována na našich tratích. Místo původně objednaných deseti jednotek jich nakonec České dráhy převzaly jen sedm.

Dnes zajišťují hlavně rychlé spoje mezi Prahou a Ostravou, ale zajíždějí i do Františkových Lázní, Karlových Varů a Košic, dříve jezdily i do Vídně a Bratislavy.

Prototypová jednotka je držitelem rychlostního rekordu na české železnici. Při testovacích jízdách dosáhla 18. listopadu 2004 v úseku Vranovice-Podivín na trati z Brna do Břeclavi rychlosti 237 km/h.