Ve výpočtu inflace hraje roli nejen cena samotná, ale i to, jak často zboží nebo službu lidé kupují. V případě seniorů mají ve výpočtu větší váhu například léky, potraviny, alkohol a tabák, v ostatních domácnostech zase vzdělání, doprava nebo rekreace. Zatímco průměrná obecná míra inflace byla loni 10,7 procenta, takzvaná důchodcovská inflace dosáhla hodnoty 13,6 procenta.

Pomoci důchodcům mají při zvýšené inflaci mimořádné valorizace. K těm stát i nadále přistupuje, když inflace přesáhne pět procent. Nově se ale taková mimořádná valorizace nezapočítává do základu pro další pravidelné zvýšení důchodů. „Díky mimořádným valorizacím byli senioři v podstatě jedinou skupinou osob, která byla proti inflaci chráněna. Nicméně nastaveny byly tak, že ochránily jen zhruba 49 procent důchodců, a sice těch, kteří měli průměrné a nadprůměrné penze,“ uvedla předsedkyně Rady seniorů Lenka Desatová.

Právě na důchodce dopadla v loňském roce drahota nejvíce:

Na loňský rok každopádně nebudou v dobrém vzpomínat důchodci. V jejich případě totiž ekonomové sledují i takzvanou seniorskou inflaci, a ta byla za loňský rok 13,6 procenta.
Přehledně: Drahota loni nejvíce dopadla na důchodce. Penze růst cen nedohnaly

Průměrný penzista si loni přilepšil o 12,6 procenta. Poprvé po deseti letech tak růst průměrných důchodů „nedohnal“ seniorskou inflaci. Koncem roku 2023 starobní důchodci hospodařili s důchodem zhruba ve výši 20 250 korun.

Největší část svých příjmů dají domácnosti důchodců za bydlení, druhou největší položkou jejich rozpočtu jsou pak potraviny. Za ty utratí více než domácnosti zaměstnanců, a to nejen v procentuálním vyjádření, ale také v absolutních číslech. Největší rozdíl je u olejů a tuků, kde utratí penzisté 1,8krát více než zaměstnanci. Výrazně více zaplatí i za maso nebo ovoce. Jediná kategorie, kde utratí méně než zaměstnanci, jsou nealkoholické nápoje. Oproti domácnostem zaměstnanců pak důchodci utratí více i za alkohol, zejména pak za lihoviny.

Kvůli zdražování senioři na potravinách i šetří, například kupují méně ovoce a zeleniny, než byli zvyklí v minulosti. Méně také dbají na kontrolu kvality kupovaných výrobků. „Předtím si i oni více vybírali, zda maso pochází z Česka nebo z Polska, zkoušeli biopotraviny nebo si hlídali, jestli párky skutečně alespoň prošly kolem masa, nebo zda se tak jenom tváří. Teď primárně rozhoduje cena,“ sdělila Desatová.

Ministerstvo dokončilo návrh zákona k reformě penzí:

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v pátek představil definitivní podobu návrhu reformy důchodů. Co se změní? Deník pro vás připravil přehledný seznam
Jurečkova reforma penzí: Jaký bude důchod za deset let, kdo může do předčasného

Zvyšování cen dopadá na seniory nerovnoměrně. Na pokraji příjmové chudoby žije až třetina samostatně bydlících osob starších 65 let. Výrazně lepší je situace těch, kteří žijí v domácnosti s někým dalším. „Míra ohrožení příjmovou chudobou u samostatně žijících osob ve věku 65 a více let v roce 2023 klesla především díky trojí valorizaci důchodů v roce 2022 a tudíž rychlejšímu růstu příjmů. V roce 2021 se pak jednalo o snížení míry ohrožení příjmové chudoby z důvodu jednorázového příspěvku pěti tisíc korun, takzvaného rouškovného,“ komentovala situaci vedoucí oddělení sociálních šetření Českého statistického úřadu Táňa Dvornáková.