Češi jedí brambory 400 let: Jak se mění spotřeba a cena, kde jsou největší pole

„Jestliže člověk má brambory, nepotřebuje chleba, je bezpečný před jakýmkoliv hladem. Z této plodiny se můžou připravovat i nejchutnější polévky, nemluvě už ani o dobré pálence, pěkném škrobu a jemném pudru na vlasy,“ psal v roce 1770 vltavotýnský měšťan Jan Braun v Pojednání o bramborách pro c. k. vlastenecko-hospodářskou společnost v Království českém.

Jíst brambory Čechy ovšem donutila až nouze. V období válek, hladomoru a nemocí osmnáctého století se hlízy prosazovaly stále více. Rozmach pak znamenaly i napoleonské války.

„Plodina bohatá na škrob vytlačila velmi rychle různé typy kořenové zeleniny (zejména tuřín a vodnici) a stala se základní složkou potravy nejen měšťanů, ale zejména venkovského lidu,“ popsala Jírovcová.

Sedm způsobů, jak pěstovat brambory. Zkuste to i pod slámou či v obřím květináči

Za typickou bramborářskou oblast bylo považováno zejména Horácko, tedy etnografická oblast na Českomoravské vysočině, kde se lidově brambory nazývaly zemská jablka či zemňáky. V jiných moravských regionech se lze setkat také s počeštěnými německými názvy erteple, herteple či erpetle nebo kobzole.  Zkrátka, každý kraj měl svůj specifický název. 

Důvod, proč po překonání prvotního ostychu brambory zdomácněly velmi rychle, byl dvojí. „Za prvé to byla na pěstování velmi levná a nenáročná plodina, která díky své výživové vydatnosti uspokojila za malé pěstitelské náklady celou rodinu, a za druhé byla plodinou, kterou se dařilo pěstovat i v chladných horských oblastech,“ vysvětlila Jírovcová.

Spotřeba klesá

Nyní jsou brambory po rýži a pšenici třetí nejvýznamnější plodinou pro lidskou spotřebu. V tuzemsku však jejich osevní plocha dlouhodobě klesá. „Před druhou světovou válkou byly brambory u nás na půl milionu hektarů, před třiceti lety na 105 tisících, nyní jen na více než dvaceti tisících,“ shrnula trend Jírovcová. Na dalších šesti tisících hektarech si lidé pěstují brambory pro svou vlastní spotřebu.

Zato výnosy jsou podle Českého statistického úřadu oproti předválečnému období dvojnásobné. Loni přesáhly třicet tun na hektar a byly tak druhé nejvyšší v historii. Ještě v osmdesátých letech se přitom pohybovaly jen kolem dvaceti tun na hektar. Takové hektarové úrody dnes dosahují amatérští domácí malopěstitelé. Nejbohatší sklizeň, a to 32 tun na hektar, měli v minulém roce jihočeští zemědělci.

Češi jedí více masa než brambor. Plodiny na stůl chce vrátit projekt České pole

Hlavní bramborářskou oblastí nicméně zůstává Vysočina, odkud pochází přibližně třetina tuzemských brambor. „Zejména regiony Havlíčkobrodsko a Pelhřimovsko hrají prim, na paty jim pomalu šlape rozlehlý Středočeský kraj, kde se počet ploch zvyšuje,“ zmínil ředitel Výzkumného ústavu bramborářského Jaroslav Čepl. Institut se sídlem v Havlíčkově Brodě letos slaví sto let.

Čepl vítá novinku – dotační podporu pěstování konzumních brambor. Odborníci a zemědělci si od toho slibují minimálně stabilizaci velikosti ploch. Státní zemědělský intervenční fond rozdělí přes 537 milionů korun na bílkovinné plodiny, brambory a chmel. „Dotace cílí na postupné zvyšování ploch brambor a vyrovnání rentability jejich pěstování ve srovnání s nízkonákladovými plodinami,“ komentoval mluvčí úřadu Miroslav Bína.

Podle Českého statistického úřadu ovšem mírně klesá i spotřeba brambor v Česku. Předloni činila 70 kilogramů na hlavu, což je o 14 kilogramů méně než před třiceti lety.

Nová odrůda? Pro chipsy

Podle Výzkumného ústavu bramborářského bylo v Československu roku 1985 registrováno 29 odrůd, z toho deset zahraničních. Vv současnosti může být v Česku pěstováno 123 odrůd, z toho 74 tuzemských, navíc pak i odrůdy registrované v ostatních státech Evropské unie, kde katalog uvádí více než 1600 odrůd.

Šlechtitelé stále přicházejí s novými, hodnotnějšími odrůdami. Od žlutých, přes ty s červenou slupkou, až po modré. Sledují i nové trendy. „Hledá se odrůda nejvhodnější pro bramborové lupínky. Aby vyhovovala zpracovatelům a vydržela skladování i ve vyšších teplotách,“ podotkl Čepl.

Už žádné naklíčené brambory. Češi vymysleli pytel, ve kterém se hlízy nekazí

Dodal, že obecně musí být nové odrůdy v zásadě lepší než ty předchozí. „Kontrolní a zkušební ústav posuzuje i chuťové vlastnosti,“ uvedl Čepl.

Vyvíjí se i ceny brambor. V roce 1989 stál kilogram korunu šedesát. V roce 2018 už průměrná cena překročila dvacetikorunu. Částky jsou hodně závislé na úrodě, z roku na rok se mění i o více než padesát procent. Dnes se brambory prodávají zhruba za 17 korun, asi o čtvrtinu dráž než před rokem.