2282 nehod s vlaky. Přesně tolik se jich od roku 2010 podle Portálu nehod stalo. Vyplývá to z dat přejatých od republikové policie. Nejčastěji, a to v necelých 70 procentech případů, se s vlakem střetávají řidiči v osobních automobilech. Ve zhruba dvaceti procentech jde o nehodu vlaku a nákladního automobilu, ve dvou procentech případů v nehodě figuroval cyklista, v necelých dvou chodec.

V porovnání s ostatními typy dopravních nehod mají ty s vlaky mnohem závažnější následky. Zatímco nehody obecně končí úmrtím v 0,6 procenta případů a těžkým zraněním ve 2,5 procenta, v případě nehod s vlaky je smrtelná každá desátá. V osmi procentech se některý z účastníků těžce zraní a ve čtvrtině nehod figurují zranění lehká. Naopak podíl nehod s vlakem, při kterých zjistí policie u řidiče přítomnost alkoholu či jiné návykové látky, je nižší než u jiných dopravních nehod.

Nejčastější příčinou je nedání přednosti v jízdě. Takových nehod byly od roku 2010 více než tři čtvrtiny. Rizikem bývá také to, že se řidiči plně nevěnují řízení vozidla či ho nezvládnou. Každou dvacátou nehodu s vlakem pak způsobí nepřiměřená rychlost.

Předejít střetům se podle mluvčí Správy železnic Nely Eberl Friebové dá jednoduše. „Řidiči blížící se k přejezdu by vždy měli upravit svou rychlost a zapojit všechny smysly, například ztlumením rádia,“ uvedla.

Při poruše auta na přejezdu doporučuje Eberl Friebová zavolat na tísňovou linku a nadiktovat číslo přejezdu, které je na zadní straně kříže nebo světel. „V případě, že je řidič na přejezdu a závory se zavřou, musí z přejezdu za každou cenu odjet – klidně prorazit závory,“ dodala.

Nejnehodovější přejezd je ve Zlíně

Nejvíce nehod se stalo ve Středočeském kraji, v počtu nehod na jeden přejezd by nejvíc ostražití měli být lidé v Praze, kde se od roku 2010 na padesáti přejezdech odehrálo třicet nehod.

Mezi nejnehodovější přejezd patří ten u zastávky Zlín - Podvesná. Od roku 2019 se tu odehrálo pět nehod způsobených nejčastěji nedáním přednosti s bilancí jednoho těžce zraněného a jednoho mrtvého. Přejezd je světelný a bez závor.

Česku se nedaří snížit počet střetů aut s vlaky na železničních přejezdech. Neklesá ani počet obětí:

Podle datového vědce Michala Štěbetáka ze společnosti DataFriends, provozovatele Portálu nehod, z dat za posledních pět let vyplývá, že se nejvíce nehod stává na silnicích vyšších tříd, ve městech a na přejezdech se závorami. „Dá se usuzovat, že se zde může promítat i samotná vytíženost daných komunikací,“ komentoval.

Dodal, že co do počtu úmrtí a zraněných jsou v první desítce nehod nejvíce zastoupeny přejezdy bez závor a přejezdy osazené pouze výstražným křížem.