Rekordmanem je zemní plyn, který je meziročně dražší o téměř 86 procent. „Hlavní dodavatelé plynu v průběhu září měnili své ceníky,“ vysvětluje Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance. Lidé však příliš neušetří ani na jeho alternativách. Elektřina zdražila o 37,8 procenta, tuhá paliva dokonce o 55,8 procenta. V následujících měsících by už měly zdražování energií brzdit cenové stropy, které schválila vláda.

Nicméně v případě potravin kabinet žádné opatření na krocení inflace nechystá. Vysoké ceny potravin se odrazí například u vánočního pečení. Kilogram mouky se prodává za více než 21 korun, moučkový cukr stojí ještě o korunu více. A průměrná cena 250 gramů másla přesáhla 55 korun. Všechny nejčastější ingredience využívající se v cukroví tak jsou oproti loňsku o více než polovinu dražší.

Jen slabou náplastí při pohledu na účtenku ze supermarketu mohou být ceny rajčat, které meziročně klesly o čtvrtinu. Mírně levnější než vloni v září je i květák, jablka či citrony.

„Lidé by se měli připravit na to, že nadále bude klesat kupní síla jejich úspor. Do vážných problémů se mohou dostávat hlavně sociálně nejslabší,“ varuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Podle ekonomky Jany Mückové z investiční skupiny LOGeco hrozí tuzemské ekonomice dokonce dlouhotrvající recese.

„Lidé přitom v září již značně omezili poptávku, došlo tedy ke snížení poptávkových tlaků na růst cen. Současně se již projevují první úpravy úrokové sazby z loňského roku,“ podotýká Petr Kymlička z poradenské skupiny Moore.

Nejrychleji v regionu 

Ceny v Česku rostou rychleji než v sousedních státech, bez ohledu na rozdíly v úrokových sazbách, které proti inflaci nasadily centrální banky. Například v Rakousku činila srpnová inflace 9,3 procenta. To je sice pro Rakušany nejvyšší hodnota od 70. let, zároveň však téměř poloviční oproti českému tempu růstu cen. Vyšší inflaci než Česko tak v Evropě nyní zažívá jen Pobaltí a Turecko.