Renault po 90 letech opět spojuje své jméno s leteckou legendou Rafale. Poprvé totiž takové pojmenování dostal v roce 1934 malý vrtulový letoun C 460 Rafale, který vyrobila společnost Caudron-Renault, a který tehdy dokázal vytvořit rychlostní rekord 445 kilometrů v hodině.

Vůz Renault Rafale se takto rychle pohybovat neumí. Maximální rychlost tohoto SUV-kupé poháněného hybridním ústrojím je totiž omezena na 180 kilometrů v hodině. Přesto, jak jsem si ověřil za volantem během mezinárodní novinářské prezentace ve španělské Andalusii, působí na silnicích solidně rychle i obratně.

Vůz Renault Rafale si i s detaily jeho interiéru můžete prohlédnout v naší komentované fotogalerii.

Jakou má Renault Rafale konkurenci?

Je to samozřejmě žádoucí, protože Rafale bude stát společně s modelem Espace na vrcholu nabídky současných osobních vozů Renault. Oba jsou v základním provedení k dispozici za 999 000 Kč.

S ním také sdílí pohonné ústrojí a to zážehovou dvanáctistovku kombinovanou s dvěma elektromotory. Dohromady vytváří výkon rovných dvou set koní. Později přibude do nabídky také plug – in s pohonem všech kol, výkonem 300 koní a čistě elektrickým dojezdem sto kilometrů. Za něj si zájemci připlatí řádově dvě stě tisíc.

Takto velký sportovně-užitkový vůz (na délku měří Renault Rafale 4710 milimetrů) se splývavou zádí vlastně na evropském trhu žádná automobilka zaměřující na produkci aut pro široké motoristické masy nenabízí. Konkurenty je proto třeba hledat například u německých prémiových značek Audi, BMW či Mercedes-Benz.

Také jízdní záběry nového Renaultu si můžete prohlédnout v následujícím videu:

| Video: Youtube

Aby tedy zákazníky uvažující o takovémto automobilu mohli dealeři Renaultu případně přesvědčit, museli se designéři a stejně tak tvůrci interiérů hodně snažit. Zejména v případě verze Esprit Alpine, ve které jsem nalezl řadu unikátních řešení a vychytávek.

Například logo tvořené písmenem A zasazené do textilní výplně při odemčení vozu pulsuje a mění se v barvách francouzské a vlastně i české trikolóry. Do palubní desky v místě před spolujezdcem je pak vsazená kamenná deska z břidlice. Je to jen tenký plátek, takže se dokonce nechá tvarovat. Velmi působivé je také opticky měňavé podbarvení plastových kosočtverců ve výplní masky chladiče.

Střešní okno je působivé i funkční

A ještě zmíním třeba obrovské střešní okno bez roletky. Je ho ale možné stiskem tlačítka, případně po vyslovení hlasového pokynu, buď jednou ze dvou polovin nebo celé zneprůhlednit. I v horkém španělském počasí (teploměr ukazoval 32 stupňů a občas i více) nebylo při dotyku ze spodní strany horké.

Velmi se mi líbily přední sedačky, které mají jednak zajímavý design a jednak opravdu výborně podrží tělo v zatáčkách. Vzadu je až nadbytek místa pro kolena zde sedících lidí, prostor pro hlavu u již opravdu hodně urostlých jedinců poněkud zmenšuje zvolna se snižující střecha.

close Interiér je v zásadě shodný s tím v Australu a Espace info Zdroj: Se svolením Renault zoom_in Rafale má interiér v zásadě shodný s tím v Australu a Espace.

Objem zavazadlového prostoru je rozhodně dostatečný. Objem činí 630 litrů a pod podlahu se dá umístit dojezdová rezerva. Nakládání těžších věcí ovšem poněkud znesnadňuje poměrně vysoký práh.

Pokud chcete v interiéru převézt například lyže a současně čtyři cestující, nebude to problém vzhledem k možnosti sklopit prostřední část zadního opěradla rozděleného v poměru 40:20:40. Pokud tato část opěradla zůstane na svém místě, pak lze využít možností, které nabízí opravdu promyšlená středová loketní opěrka. Může totiž posloužit rovněž pro uložení nápojů a dalších předmětů a do speciálních úchytů lze umístit mobil nebo tablet.

Světlá výška Rafalu je sto osmdesát milimetrů, což znamená, že s ním bez obav o poškození podvozkových dílů můžete sjet například na polní cestu. Samozřejmě terénní schopnosti u tohoto běžného hybridního provedení limituje pohon pouze předních kol. O něco lepší to v tomto směru bude s připravovaným plug-in hybridem s pohonem 4x4.

Renault Rafale získává své příznivce:

Na silnici je Renault Rafale příjemný a hravý

O to více překvapila agilita vozu v zatáčkách. Způsobena je několika technickými řešeními. Jednak širokým rozchodem kol (v porovnání s technicky spřízněným Australem je to o čtyřicet milimetrů), použitím širokých pneumatik (245 milimetrů) a především systémem 4 Control. Ten zajišťuje natáčení kol zadní nápravy. Při pomalé jízdě v opačném směru oproti těm předním, při rychlé naopak ve shodném.

Bylo až neuvěřitelné, jak se auto dokázalo stočit do pravého úhlu v dlážděných úzkých uličkách starobylého města Aracena, kam jsem také zamířil. A také v táhlých zatáčkách jevil Rafale nebývalou chuť podrobit se řidičově snaze o rychlý průjezd.

Hybridní systém vozu umí ve většině jízdních situací (vlastně jedinou výjjmkou je dálniční provoz) zajistit příznivou spotřebu. Podle členitosti terénu, zvoleném tempu a četnosti obcí na trase, v nichž se při zpomalování dobije baterie rekuperací, se úbytek benzínu v nádrže pohybuje od pěti do sedmi litrů během každé ujeté. Pokud se řidič dokáže krotit, tak se třeba ve městech dostat i pod onu pětilitrovou hranici.

Mimo město naopak řidiči, který si předtím zadal do navigace cíl cesty, pomáhá elektronika. Na základě dat z Google Maps totiž auto ví, v jakém terénu (výškový profil, rovné nebo zatáčkovité úseky a podobně) se následujících sedm kilometrů bude pohybovat. A podle toho ve vhodných okamžicích přepíná auto do plně elektrického módu, případně zajistí dobití baterie pro pozdější využití uložené elektřiny.

Další elektronika pak usnadňuje pobyt na palubě řidiči i ostatním cestujícím. Zmínit je třeba například head-up displej, množství bezpečnostních asistentů (které ale je možné dvojím stisknutím jednoho tlačítka na palubní desce vypnout nebo adaptivní světlomety s matrix funkcí. Ty jsou ale za příplatek.

Výbava Rafale (zejména ve zmiňované variantě Esprit Alpine) je opravdu bohatá. Osobně jsem ve slunném Španělsku postrádal snad jen ventilované sedačky.