Před pár dny naše moudrá poslanecká sněmovna vytvořila stálou (!) komisi pro hybridní hrozby. Zmíněná „hybridní komise“ vznikla místo původně navrhované vyšetřovací komise, která měla vyšetřovat možný vliv autoritářských režimů na dění v České republice. Stálá komise je de facto kompromisem. Z odborného hlediska vítám, že se citovaná komise nakonec nestala komisí vyšetřovací, níže vysvětlím proč.

A jaký je váš názor? Pište prosím na adresu nazory@vlmedia.cz. Vaše příspěvky rádi zveřejníme.

Dále pak se nedávno nepodařilo prosadit opoziční návrh na založení sněmovní vyšetřovací komise k ministerským nákupům zdravotnických ochranných pomůcek. Což se setkalo s relativně velkou kritikou části politiků i novinářů.

K věci - jako právník jsem ze zásady velkým „nepodporovatelem“ zřizování takových pseudo-vyšetřovacích těles.

Petr Kolman: Slepice a klece aneb Rovné podmínky v celé EU

Moje hlavní výtka zní: Co vlastně parlamentní komise kdy skutečně vyšetřily?

A propos, k čemu pak máme profesionální Nejvyšší kontrolní úřad? K čemu jsou vyšetřovatelé z Policie ČR a státní zastupitelství? Mimochodem, již tyto složky nás stojí mnoho veřejných peněz. Právní stát není holt zadarmo. Avšak proč k tomu ještě utrácet za práci neefektivních parlamentních vyšetřovatelů? Kdo voličům uhradí mj. čas, který jejich poslanci ztratí hrou na účetní a detektivy? O nákladech na administrativní podpůrný aparát nemluvě.

V nadsázce řečeno – neměla by být zřízena i komise vyšetřovací, pro vyšetření efektivity práce vyšetřovacích komisí?

Dlouhodobě opravdu nechápu, kde se bere ta naivní představa, že laická poslanecká kontrola bude při vyšetřování čehokoliv úspěšnější a efektivnější než k tomu příslušné profesionální orgány.

Někteří lidé by se měli rozhodnout, zda chtějí být politiky anebo detektivy. Oboje jsou to krásná poslání nikoliv povolání, ale nemožno prostě sedět na dvou židlích.

 Autor je právník a publicista.

Někdo namítne, naše právo umožňuje zřizování parlamentních vyšetřovacích komisí, tak se mohou a budou zřizovat. Ano, to skutečně mohou, ale je zase úkolem nás právních publicistů poukazovat na jejich neefektivitu a de facto zbytečnost. Zaplať Pánbůh či příroda, že vyšetřovací komise nesmí (zatím) zřizovat i Senát, to by byla teprve luxusní bramboračka.

Předseda poslanecké sněmovny pro Deník: Spravedlnost na stopě Vlasovců

Nalejme si na závěr čistého vyšetřovacího sójového latté , neslouží tyto parlamentní (rádoby vyšetřovací) komise mimo jiné i jako perfidní nátlak na politické konkurenty? Na tom nic nemění ani skutečnost, že v nich jsou zpravidla proporčně zastoupeny všechny parlamentní strany. Jednotliví členové leckdy průběžně mediálně vystupují jako Scherlockové Holmesové se skandálními odhaleními, a když pak komise ve finále dojde k méně razantním (či dokonce žádným) zjištěním, tak spustí písničku o tom, jak političtí konkurenti, nebo státní orgány, bránili ve vyšetřování či bagatelizovali jednotlivé „vyšetřené nálezy“. Vzpomeňme například na výsledky parlamentního vyšetřování u caus OKD, Diag Human nebo CME.

Shrnuto a sečteno: Podle mého názoru je dobře, že nám nepřibyly další (vyšetřovací) komise, i když mnozí politici nad tím skřípou zuby nebo zubními protézami.

Názory zde zveřejněné přinášejí různé pohledy publicistů a osobností, ale nevyjadřují stanovisko Deníku.