Co si vybavíte, když se řekne Benešovsko?
Benešovsko to je moje rodiště, mám ho moc rád, chodil jsem sem do školy, bydlel jsem na Želetince třicet let. Teď bydlím v Bystřici, a věřím, že je to na zbytek života. Je to moje srdeční záležitost.
Jaké je Vaše nejoblíbenější místo v regionu?
Nejradši mám asi Konopiště a jeho okolí, odkud pocházím. Teď poslední dobou mám moc rád Bystřici, máme tam chalupu, narodil se tam táta.
Kdo je Váš životní vzor?
Mám rád chytré lidi, kteří mají zároveň smysl pro humor jako třeba Werich s Voskovcem, Horníček, nebo z těch aktuálnějších Zdeněk Svěrák. Líbí se mi jejich pohled na život.
Jaký jste byl student?
Student jsem byl průměrný, nebavilo mě nikdy učit se, ale nějak mi to v té hlavě zůstávalo. Teď zpětně možná trochu lituji, že jsem nešel na vysokou, ale tehdy byly jiné časy, a už to zpět nevrátím.
Kde jste potkal svého životního partnera?
Manželku jsem potkal víceméně zrovna na těch místech, odkud pocházejí moji rodiče. Seznámili jsme se, když jsem jezdil k prarodičům na prázdniny do Nové Vsi u Popovic.
Kde jinde než tady, byste chtěl žít?
Toskánsko by mě možná bavilo, jezdím tam často na dovolenou, ale jinak bych neměnil. Tady mi je krásně, nešel bych ani z Benešova do Vlašimi, ačkoli je to kousek. Jsem tady zvyklý, těžko bych si přivykal někde jinde.
Máte nějaké motto, kterým se v životě řídíte?
Nad nikoho se nepovyšuj, před nikým se neponižuj. Vystihuje, jak by měli lidé navzájem spolu vycházet a jak důležité je vědět, že jsme si všichni rovni.
Proč čtete Benešovský deník?
Protože mě samozřejmě zajímá, co se děje v regionu. Obzvlášť, když je tam retro, kde při starých fotkách vzpomínám na mladá léta.