Pravda, v okrese Benešov se tolik neprotestovalo, jako ve velkých městech Československé socialistické republiky, přesto i pod Blaníkem umírali nevinní.
Hned první den při vstupu okupantů se stala v Dolních Kralovicích jedna z nejsmutnějších tragédií. Ve starých Dolních Kralovicích, které jsou od poloviny sedmdesátých let minulého století utopeny vodou Želivky.


Při incidentu zahynuli dva lidé. Tehdy dvaašedesátiletý Josef Bulík a třiasedmdesátiletá Božena Veselá.
Pocházela z prosté venkovské rodiny. Její muž utrpěl za první světové války zranění, které ho trvale upoutalo na invalidní vozík. Získal sice trafiku v Dolních Kralovicích, ale nebyl schopen ji samostatně obsluhovat. Prodávala zde proto jeho žena a pokračovala v tom i po odchodu do důchodu a ovdovění.

Božena Veselá sice už byla v důchodu, ale v trafice stále pracovala a na přivýdělek vyráběla umělé květiny, pletla síťové tašky a rybářské sítě. Byla věřící katolička a často navštěvovala kostel.


Do své trafiky stojící u zatáčky na kralovický most často brávala svoji tehdy čtyřletou vnučku. V den smrti Boženy Veselé, 21. srpna 1968, už brzy od rána projížděly Dolními Kralovicemi směrem na Prahu dlouhé sovětské kolony. Její snacha jí přišla přemluvit, aby zavřela a šla raději domů. To paní Veselá odmítla, protože nechtěla zklamat své zákazníky. Snacha domů odvedla alespoň malou vnučku, čímž jí zachránila život.


Před polednem se z dlouhého a poměrně ostrého kopce směrem od obce Bezděkov přiřítil sovětský tank. Jeho řidič viděl, že nemůže projet ostrou levotočivou zatáčku na most a před sebou má dům. Strhl proto svůj stroj doprava, kde stála dřevěná trafika paní Veselé. Obrněnec jí doslova rozdrtil a rozmetal její trosky po okolí. Božena Veselá i zcela náhodný zákazník Josef Bulík byli na místě mrtví.


Sovětský tank se na místě nehody nějakou dobu zdržel. Jeho velmi mladý řidič utrpěl šok a plakal. Tvrdil, že mu v prudkém kopci selhaly brzdy a manévrem doprava do svahu chtěl svůj tank zastavit. Trafiku prý v té rychlosti přehlédl. Tank pak odjel pryč. Jestli za jeho řízení usedl viník nehody, není známo. Nenašel se jediný doklad o tom, že by byl vyšetřován nebo potrestán. Celá událost místní občany pobouřila a na pohřbu se sešlo mnoho lidí.
Božena Veselá nemá žádnou pamětní desku, protože obec Dolní Kralovice zanikla ve vodách přehrady Švihov.


Při nehodě s vozidlem sovětské armády zemřeli také Luděk Pokorný, Martin Vonka a Luděk Hájek, mladí muži ve věku 22 až 25 let. Všichni tři zahynuli na přeložce státní silnice v Benešově v osobním automobilu. Kolem osmé hodiny večerní, v pondělí 2. září vůz najel v plné rychlosti zezadu do odstaveného sovětského trajleru. Řidič auta, který podle vyšetřování Veřejné bezpečnosti nehodu zavinil, se při kolizi těžce zranil.


Ani tady výčet obětí, konce roku 1968, nekončí. Stejný osud jako u Benešova v Dolních Kralovicích potkal v neděli 20. října také čtyřiadvacetiletého Jan Kakose narozeného v Benešově, traktoristu JZD Domašín.


Cestou na motocyklu na koňské závody předjížděl na silnici mezi obcemi Obora a Višňová na Příbramsku kolonu sovětských nákladních vozidel. Na vrcholu stoupání však v protisměru vyjela další sovětská kolona. Jan Kakos se chtěl zařadit opět mezi nákladní vozidla ve svém pruhu, ale o jedno z nich zachytil a havaroval. Zemřel při převozu do nemocnice. Jeho spolujezdkyně se těžce zranila.


V článku je použit text z knihy Oběti okupace, Československo 21. 8. – 31. 12. 1968, vydané Ústavem pro studium totalitních režimů v roce 2008.