MARTINA KŘEČKOVÁ
To přidělává vrásky na čele nejen zemědělcům, ale i rybářům. Nízká hladina a vysoká teplota vody v rybnících a problémy s jejím okysličováním. To všechno škodí rybám a naopak prospívá nežádoucímu rozvoji vodních řas a sinic.

Nesnáze, s kterými se musí potýkat nejen sportovní, ale i profesní rybáři.
Na malých potocích, kde sportovní rybáři působí, se ryby v důsledku nedostatku vody shlukují do malých tůněk, které na toku zůstávají. V nich je nedostatek kyslíku a lákají různé predátory. Ať už jsou to volavky, čápi, vydry nebo člověk. Toho rybáři mimochodem považují za největšího škůdce ve svých revírech.

Podobné trápení mají i profesní rybáři, hospodařící na velkých rybnících. Dlouhotrvající zima nedopřála šupináčům potřebné množství potravy a teď, když mají jídla dost, mají potíž s jeho příjmem.

„Ryby v těchto vedrech nejsou schopné potravu přijímat a to bude mít negativní dopad na přírůstky. Dusí se a pro ně je prvořadé zachovat základní životní funkce. Ve chvilce, kdy má plné střevo, spotřebovává řádově více kyslíku, neudýchala by to a uhynula by,“ vysvětlil Pavel Horáček jednatel Středočeského územního svazu rybářů.

Kvůli poměrně dlouhé zimě a vydatným srážkám se alespoň na té největší řece na Benešovsku, na Sázavě, problémy neprojevují. Ta je stálým zdrojem výživy a dostatečně okysličené vody.

„Na potocích a řekách neexistuje takřka žádná pomoc. Jedině, kde můžeme rybám pomoct, jsou rybníky někde uprostřed obce nebo tam, kde je možnost přivést elektrický proud. Tam se instalují provzdušňovače nebo vodní pumpy na čeření vody. Mimo dohled není možné tato zařízení instalovat, protože ihned skončí ve vlastnictví našich nenechavých spoluobčanů,“ dodal Horáček.

Situace na Benešovsku není podle slov jednatele svazu ještě tak kritická. S daleko většími potížemi si musí v těchto dnech poradit rybáři na Nymbursku nebo na Kladensku.