„Dálnice je největší ostudou našich politiků. Dokládá to D1. V pátek jsem stál čtyři hodiny kvůli nehodě před Benešovem. Proto mi je jedno, jakou trasu D3 postavíte. Kdybychom podnikali tak, jak se v Česku staví dálnice, nic by tu nebylo. Vidím, že se toho musí chopit lidi, řidiči se musí spojit, jinak to nebude fungovat,“ řekl a sálem velkého sálu Hotelu Pošta se ozval hlasitý potlesk.

Jinak v Benešově nezaznělo nic převratného. Jen Sdružení pro výstavbu D3 veřejnosti oznámilo, že tu stále je. A že stále stojí o stavbu komunikace nedotčenou přírodou Posázaví.

Prakticky o tomtéž se rokuje nejen v Benešově od roku 1999. Nejspíš proto včera na Poště nebylo plno. Tak moc jsou už lidé znudění a otrávení politikařením, o němž také mluvil Babiš.

Přesto se při diskusi nechali slyšet nejen zastánci dálnice, ale také její odpůrci. Například Pavel Hruška, starosta Chrášťan, nemohl zůstat v klidu, když slyšel senátora Pavla Eyberta, že se venkov musí dohodnout, aby tak, jako na Táborsku, mohla krajinu protnout dálnice D3.

„Až do roku 2006 jsme s dálnicí D3 souhlasili. Kvůli připomínkám obcí se do projektu dostaly i tunely na úplné rovině. Proto jsme v roce 2006 vyhlásili stavební uzávěru. Za tři roky se k ní neozval nikdo. Pak přijeli z krajského úřadu a poprvé uzávěru viděli. Ale asi o ní nic nečetli a zamítli ji. Odvolali jsme se, avšak neuspěli. Proto se nad tím, že bychom se měli domluvit my, na venkově, jen usmívám,“ řekl.

Staronová starostka Jílového u Prahy Květa Halanová dříve brojila proti dálnici. nyní? „Nemáme na ní ucelený názor,“ přiznala.

A co ještě ze setkání vyplynulo? Například to, že nejvíce připravenou dálniční stavbu v Česku, propojení brněnské D1 s hradeckou D11, brzdí přes dvě stovky připomínek. Její realizace tak nebude dříve, než za pět let.

A dálnice D3? Po ní by auta při současném tempu českého „dálničení“ mohla projet nejdříve v roce 2024.