VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Pomáhat handicapovaným zvířatům je časově náročné

Vlašim - Stanislav Němec pracuje ve vlašimské záchranné stanici teprve rok. Ochraně přírody se ale věnuje podstatně déle.

9.12.2013
SDÍLEJ:

Stanislav Němec s uzdraveným puštíkem obecným.Foto: Martina Křečková

Přestože je Stanislav Němec v Záchranné stanici pro živočichy Českého svazu ochránců přírody Vlašim vedoucím, dělá všechno jako jeho ostatní kolegové. Zvířecí klienty krmí, čistí jim výběhy či klece, po večerech a víkendech vyjíždí na zavolání po okrese a přilehlém okolí a nalezená zvířata zachraňuje. Po jejich uzdravení je pak opět pouští do volné přírody.

Jak jste se k práci ve vlašimské záchranné stanici dostal?

Reagoval jsem na nabídku práce, která byla vyvěšena v naší škole.

Jak dlouho se už této profesi věnujete?

V Záchranné stanici pro živočichy Českého svazu ochránců přírody Vlašim pracuji od letošního léta, nicméně ochraně přírody se aktivně věnuji od patnácti let, kdy jsem nastoupil na Střední odbornou školu pro ochranu a tvorbu životního prostředí ve Veselí nad Lužnicí.

Kolik času vám zabere práce v záchranné stanici?

Je pravda, že práce v záchranné stanici je poměrně časově náročná a nestíháme vše tak, jak bychom chtěli. Záleží na tom, kolik je ve stanici zvířat, jestli jsou to mláďata, která potřebují intenzivní péči, jak často lidé volají a podobně.

Zbývá vám čas na soukromý život?

Tuhle otázku bych vynechal. Myslím, že to až tak nikoho nezajímá.

Jak dlouho působíte ve Vlašimi?

Ve Vlašimi působím od začátku léta s nástupem do záchranné stanice.

Co je hlavní náplní vlašimské záchranné stanice?

Hlavním posláním naší práce je péče o zraněné a jinak postižené volně žijící živočichy s cílem jejich vyléčení a navrácení zpět do volné přírody. Pečujeme také o osiřelá mláďata, nevyspělá pozdní mláďata ježků, která na podzim nemají dostatečnou hmotnost nutnou pro úspěšné přezimování, provádíme záchranné transfery živočichů z ohrožených nebo narušených biotopů (především škeblí a raků) a na vybraných lokalitách zabezpečujeme ochranu obojživelníků při jarním tahu před úhyny na rušných silničních komunikacích. Důležitou součástí naší činnosti je dále poskytování ekoporadenství v oblasti ochrany živočichů a obecně ekovýchova a osvěta veřejnosti.

Jak dlouho vlašimská záchranná stanice už funguje?

Byla založena v Podblanickém ekocentru v roce 1994 Českým svazem ochránců přírody Vlašim. V roce 2011 byla vybudována nová, veřejnosti nepřístupná léčebná část stanice nedaleko obce Pavlovice, jejíž součástí je i veterinární ordinace.

Jaká zvířata ve stanici máte?

Pokud nepočítám ježky, máme momentálně v léčebné části záchranné stanice sedmadvacet zvířat. S ježky to bude asi sedmdesát. Jsou zde labutě, kachny, káně, poštolky, výři, čtyři mláďata vyder, ořešník, koroptev nebo orlovec říční. Poslední tři zmiňovaní budou pro svůj trvalý handicap umístěni do vlašimské paraZOO.

Kolik lidí se o tyto zvířata stará?

Na stanici jsme tři zaměstnanci.

Jaká zvířata ve stanici máte nejčastěji?

Teď na podzim jsou to především pozdní ježci, kteří by pro svou nízkou váhu nepřežili zimu. Na jaře jsou to hlavně mláďata různých pěvců. Z dravců přijímáme nejčastěji poštolky nebo káně.

Jak se k vám zvířata dostávají. Lidé volají, donesou je k vám osobně?

Lidé nejčastěji volají, tak se domluvíme, zda nám zvíře dovezou nebo si pro něj přijedeme. Často je třeba učinit odchyt zvířete, v tom případě samozřejmě na místo dorazíme my.

Kolik vámi ošetřených zvířat se vrátí zpět do volné přírody?

Padesát až šedesát procent námi přijatých živočichů je úspěšně vypuštěno zpět do volné přírody.

Jakým způsobem? Nálezci mají možnost je za vaší asistence sami vypustit nebo to je plně ve vaší kompetenci?

Někdy mají nálezce zájem si zvíře sami vypustit, to jim samozřejmě umožňujeme. Často kontaktujeme přilehlé obce či školy a zveme je na vypouštění daného zvířete. V létě oslovujeme letní tábory nebo domovy důchodců. Vždy chceme veřejnost seznámit s naší činností a aby lidé věděli jak se zachovat v případě, že naleznou zvíře v nouzi.

Stane se, že zvíře už nedokážete zachránit?

Ano, i to se bohužel stává. Někdy si přijedeme pro zvíře, kterému už není pomoci. V takovém případě naše veterinářka přechází k eutanazii, v lepším případě se stane ze zvířete trvalý handicap.

Co tato zvířata nejčastěji potřebují. Jak mohou pomoci lidé?

Lidé mohou pomoci různými způsoby. Mohou nám přispět finančním darem, a to buď na účet či pomocí DMS nebo si adoptovat některé zvíře v paraZOO. Jak na to naleznou zájemci na našich webových stránkách. Dále také přijímáme materiální pomoc v podobě psích či kočičích konzerv, granulí, novin, starých hadrů, obilnin, ovoce, tvrdého pečiva, přesnídávek, piškotů, steliva a celé řady dalších věcí.

Jsou lidé, kteří k vám přinesou nějaké zvíře s tím, že pokud se nebude moci vrátit zpět do volné přírody, že si ho po uzdravení nechají?

Takové případy se stávají výjimečně, ale pokud by lidé chtěli vlastnit trvalého handicapa, je nutné mít patřičná povolení, jelikož zákony naší země neumožňují chovat nebo mít v držení volně žijícího živočicha České republiky.

Setkal jste se někdy s lidmi, kteří vás osočili, že děláte svou práci špatně, třeba proto, že jste nepřijeli hned, když volali?

Ano i takové případy se stávají. Bohužel někteří lidé si neuvědomují, že máme ve stanici zvířata, která se sama nenakrmí, je třeba je pravidelně kontrolovat a léčit. A práce není samozřejmě jen u zvířat. Také dokážeme posoudit závažnost situace, takže si můžeme dovolit výjezd o nějakou tu hodinu posunout, ale někteří lidé tohle nepochopí nebo nechtějí pochopit.

Mohou k vám lidé přijít na exkurzi?

Léčebná část záchranné stanice je veřejnosti nepřístupná, jelikož chceme, aby zde zvířata po dobu svého léčení měla klid a zbytečně se nestresovala. Pokud by měl někdo velký zájem si areál prohlédnout, je možné se s pracovníky stanice domluvit na individuální prohlídce. K ryze expozičním účelům slouží paraZOO v centru města, kde jsou umístěna zvířata, která se už do přírody vrátit nemohou.

Jaké nejkurióznější zvíře jste zachraňovali?

Pro mě osobně byl kuriózní odchyt mladé osiřelé vydry v potoce nebo zraněné potápky roháče.

A jaké nejzajímavější zvíře ve stanici máte?

Teď momentálně je to asi orlovec říční, který se k nám dostal ze Záchranné stanice z Plzně.

Jste stanice pro divoká zvířata. To znamená, že kočky, psy k vám lidé nosit nemají?

Ano, naše vlašimská záchranná stanice slouží jen pro volně žijící živočichy České republiky, takže domácí mazlíčky nepřijímáme. Ztracené psy, kočky a exotická zvířata řeší obecní úřady a městská policie.

Co když je ale přeci jen přinesou. Co s nimi uděláte? Dáte je do útulku či je nabídnete lidem k odběru?

V tomto případě jsme ochotni dát onomu člověku kontakty na příslušný úřad nebo vhodný útulek.

Autor: Martina Křečková

9.12.2013
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V rámci akce Keltský telegraf rozsvítí zájemci na Velkém Blaníku svíčky.FOTO: archiv Karolíny Joskové

Na Velkém Blaníku večer rozsvítí symbolicky svíčky

Lechtivá komedie v podání blanických ochotníků pobaví příchozí večer v pondělí v Kulturním domě Blaník.
2

Lechtivou komedii odehrají blaničtí ochotníci ve Vlašimi

V kuchyni vzplála digestoř

Vlašim – Požár digestoře zlikvidovaly v 11. Patře panelového domu v Komenského ulici jednotky hasičů HZS a SDH Vlašim a také požárníků ze zbrojovky Sellier Bellot.

Startujeme! Krajský fotbal v neděli poprvé v přímém televizním přenosu

Střední Čechy – Fotbal v okresním balení na obrazovkách České televize? A ještě ke všemu v přímém přenosu se šesti kamerami? Žádná utopie! Už v neděli startuje nový společný projekt České televize a Fotbalové asociace České republiky, který takové přenosy bude čas od času divákům nabízet.

KRÁTCE: Lidé odkládají štěňata, říkají v útulku

Přinášíme vám přehled krátkých zpráv z Benešovska.

AKTUALIZUJEME

Hasiči hledají v hořícím čerčanském objektu lidi, nikoho nenašli

Čerčany – Požár, který se rozhořel ve druhém patře ubytovny v čerčanské Mlynářské ulici likvidují nejen dobrovolní hasiči z Čerčan a Čtyřkol, ale také jednotka profesionálů z HZS Benešov.

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies