VYBERTE SI REGION

Občané podepisují petici proti příchodu běženců do Benešova

Benešov – Zatímco město Benešov bojuje, slovy starosty Petra Hostka, diplomatickým způsobem proti záměru Ministerstva vnitra zřídit v objektu bývalých Pražských kasáren centrum pro migranty, proti stejnému se nyní začíná zvedat také vlna veřejného mínění.

5.2.2016
SDÍLEJ:

O objekt bývalých Pražských kasáren stojí město Benešov i Ministerstvo vnitra.Foto: Zdeněk Kellner

„Kauza benešovští migranti" je sice patrná při rozhovorech mezi známými, kteří se potkávají v ulicích či v hospodách a „běží" i na sociálních sítích, ale teprve nyní budou mít nesouhlasné postoje také právní rámec.

Od včerejška totiž mohou obyvatelé, a to nejen ti přímo z Benešova, podepisovat petici s jasným vzkazem: „Proti umístění jakéhokoliv typu azylového zařízení v katastru města Benešova."

Petiční výbor, který se o vznik protestní listiny zasadil, tvoří Martina Vachtlová, Romana Máchová, Petr Ballek a Andrea Marešová. Novinářům to včera oznámil při radniční tiskové konferenci mediální manažer města Petr Ballek.

„Jak dlouho bude možné petici podepisovat, respektive kdy s tím skončíme, bude záviset na tom, jak se k převodu kasáren z Ministerstva obrany na Ministerstvo vnitra postaví právě resort vnitra," připomněl Petr Ballek.

Jinými slovy, jestliže MV ustoupí od záměru získat objekt v Pražských kasárnách za účelem zřízení centra pro uprchlíky, jednat o tom na ministerstvu budou už příští týden, nebude třeba s nátlakovou podpisovou akcí pokračovat.

Podpisové archy iniciátoři petice rozmístili se souhlasem benešovské radnice v podatelně městského úřadu a také na Masarykově náměstí v tamním Kulturním a informačním centru.

Autor: Zdeněk Kellner

5.2.2016
SDÍLEJ:

Tradiční průmysl v Česku skomírá. A uvolňuje místo montovnám

Část stojírenského holdingu Vítkovice, ČKD Praha DIZ, Kovosvit MAS, jeden z následovníků Škody Plzeň Pilsen Steel i výrobce letadel Let Kunovice. To je pět tradičních značek českého průmyslu, které v současnosti čelí existenční krizi. Možná tedy v přímém přenosu sledujeme závěr transformace české ekonomiky zahájený po listopadu 1989. Kdo se včas nepřizpůsobil novým poměrům nebo se dál jednostranně orientoval na východní trhy, dnes zápasí o přežití. Svou roli v ekonomice naopak posilují podniky se zahraničními majiteli, na které často pasuje hanlivý termín montovny.

Čáp bílý přinesl Karolínce medailové umístění

Krhanice – Obrázek čápa bílého od Karolíny Zemanové ze čtvrté třídy Základní školy Krhanice byl vyhodnocen jako jedno z trojice nejlepších výtvarných děl v kategorii 3. a 4. ročník v celostátní výtvarné soutěži, která se konala koncem minulého školního roku pod názvem Fauna naší přírody.

Česko se stalo montovnou Evropy. Pět dopadů, které to na nás má

Na makroekonomických číslech něco nesedí. Česko vykazuje slušný růst ekonomiky, tažený hlavně průmyslovou výrobou a exportem. Navzdory tomu dál působíme v rámci Evropské unie jako chudí příbuzní s průměrným hrubým příjmem 27 tisíc korun, tedy v přepočtu 1000 eur. Od roku 2008 se nám nedaří dotahovat Německo ani Rakousko. Za slušnými makroekonomickými čísly se totiž skrývá problém na mikroúrovni. Příliš mnoho podniků v Česku plní roli pouhé montovny, zatímco lukrativní výzkum a vývoj i marketing a dodávku zákazníkovi zajišťují zahraniční mateřské koncerny.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies