Například v Benešově musejí šéfové radnice počítat s tím, že mají o 6,6 milionu méně než loni. V platnost úspory a následná organizační opatření vstoupila 1. února.

„Museli jsme si na to sednout a přijmout opatření, která by se co nejméně dotkla chodu úřadu,“ uvedl místostarosta Benešova Roman Tichovský.

Pokud by Benešov sáhl k nejjednoduššímu řešení, úřad by mohlo opustit až 15 lidí. Jenže tolik si instituce nemůže dovolit.

„Proto jsme problém vyřešili kombinací různých variant,“ řekl Tichovský s tím, že úřad zcela zrušil dva odbory – Odbor školství, kultury a památkové péče a také Odbor majetku a investic. Nově bude mít benešovská radnice také o devět oddělení méně. Úřad zrušil celkem devět pracovních pozic.

„Fakticky ale odcházejí pouze čtyři úředníci. Oba vedoucí odborů, a dvě úřednice, které měly na starosti vnitřní správu a byty,“ uvedl místostarosta s tím, že se vedení města snažilo o to, aby redukce příjmů úřad co nejméně bolela. „Pokud by ale měly ze státu přijít další úspory, nebudeme už schopni vykonávat státní správu v termínech podle platných zákonů,“ míní Tichovský.

Práci zrušených odborů a oddělení budou i nadále zastávat stávající úředníci. Ti však už mají nové šéfy, místostarosty, ne vedoucí odborů.

V Benešově pracuje na městském úřadě 190 lidí, 130 z nich ve státní správě. Některé činnosti státní správy se ale prolínají se samosprávou.

Těžkou hlavu udělaly škrty také na úřadě ve Vlašimi.

„Propouštět u nás nebudeme, ale abychom nemuseli odsouvat některé investiční akce, snížíme o pět procent mzdové prostředky,“ uvedl starosta Vlašimi a poslanec Luděk Jeništa. „Právě teď jsme se o tom radili s tajemníkem. Abychom nemuseli propouštět, vytvoříme si vlastní platové tabulky, kde bude snížený základní tarif,“ řekl.

Snížení mezd se podle něj dotkne všech zaměstnanců. I těch, kteří přímo nejsou zapojeni do systému státní správy.

Luděk Jeništa, jako člen poslanecké sněmovny, může na tomto shromáždění také poměrně účinně bojovat za nápravu vzniklé situace.

„Budu se snažit, aby sedmnáctiprocentní snížení bylo alespoň u měst s rozšířenou působností (na Benešovsku se to týká Benešova, Vlašimi a Votic - pozn. red.) částečně kompenzováno. Už jsme o tom předběžně mluvili, myslím, že určitá naději to má. Navíc, už před tímto snížením nás stát žádným způsobem nepřeplácel,“ sdělil starosta Vlašimi.

Zatím žádné definitivní rozhodnutí kvůli úsporám nepřijali v Týnci nad Sázavou. „Musíme se s tím vypořádat, nikdy není napsáno, jak,“ tvrdí tajemník MěÚ Miloš Albl s tím, že týnecký úřad doplácí na výkon státní správy více než jednou třetinou rozpočtu a určité redukce má už za sebou. Přesto přijdou další. „Jaké, zatím nejsme rozhodnuti. Musí se tak stát do schválení rozpočtu,“ potvrdil Albl.

Zcela jinak na to šla Bystřice. Tam kvůli snížení příspěvků státu nejen, že nepropouštěli úředníky, ale nesnížili jim ani mzdy. Ty dorovnali z rozpočtu města.