VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Lukáš: Mé povolání je ovlivněno i mým největším koníčkem

Benešov – Patriot nebo jenom člověk, kterému se líbí Benešov?

6.7.2012 1
SDÍLEJ:

Lukáš v Brandýse nad Labem roku 2011. Na fotce společně s majorem Neulingerem a plukovním velitelem podplukovníkem Utz, LIR 2.Foto: Ivan Veselý

To je Lukáš Pavlík, který se již šest let věnuje vojenské historii. Dva roky napolonice a nyní už šestým rokem rekonstrukcím historických bitev a událostí z dob Rakouska-Uherska.

Jestli ho k časově, ale i finančně náročnému koníčku přivedlo jeho povolání policisty nebo nedaleký zámek Konopiště, kde žil jeden z hlavních představitelů Rakouska-Uherska arcivévoda František Ferdinand d'Este se vy, čtenáři Benešovského deníku dozvíte z následujícího rozhovoru.

Jak jste se ke svému koníčku. Zájmu o Rakousko-Uherskou historii dostal?
Od malička jsem se zajímal o historii Benešovska, zejména Konopiště a Františka Ferdinanda. A potom, zhruba před šesti lety jsem viděl v televizi přenos z rekonstrukce bitvy u Slavkova, která mě tak zaujala a líbila, že jsem si řekl, že to zkusím. Oslovil jsem tedy Klub vojenské historie Gardekorps Praha, kde jsem byl jeho členem asi dva roky. Poté mě ale natrvalo chytlo Rakousko-Uhersko a přes známého, Ivana Veselého z Čerčan jsem byl jako druhý Čech přijatý do Klubu vojenské historie v rakouském Linzi. Takže dva roky jsem se takzvaně rozkoukával a aktivně se době Rakouska-Uherska věnuji čtyři roky.

V čem všem váš koníček spočívá?
Účastním se bitevních ukázek, pietních akcí. Pořádám nejrůznější přednášky. V loňském roce jsem byl například na pohřbu jeho císařské královské výsosti Otto Habsburg-Lothringena a letos třeba na zádušní mši na Konopišti celebrovanou za arcivévodu František Ferdinand d'Este. Vždy v uniformě nebo pod patronátem regimentu nebo Spolku přátel Konopiště (v něm je Lukáš už pouhým členem. Kvůli pracovní vytíženosti musel na všechny vysoké funkce rezignovat).

Kolik máte uniforem a jakých?
V současné době mám zhruba šest Rakousko-Uherských. Z toho je jedna přehlídková a zbytek jsou polní uniformy pro různá období první světové války. Jak pro začátek, tak prostředek až na konec války, kdy byly samozřejmě už střihem, materiálem i barvou odlišné.

Kde jste je všechny získal?
Šije mi je švadlena Alena Hřebejková z Prahy z látky, kterou většinou sháním přes kamarády z ostatních klubů vojenské historie či různé obchodníky. Jednu čepici mám ze skladu vojenského regimentu v Linzi, druhou od soukromníka z Prahy. Klobouk je originál. Ten jsem dostal od plukovníka našeho rakouského regimentu. A boty? Polní boty jsou kanady vzor 60, naší Československé lidové armády, černá perka mi šil švec v Pyšelích a hnědé holinky jsou také originály získané taktéž ze skladu našeho vojenského klubu.

Kolik stojí ušití jedné uniformy?
Samotné ušití blůzy bez podšívky 2500 korun. A padly na ní zhruba tři metry látky, kterou jsem koupil jeden metr za 15 euro. Polní uniforma s podšívkou zhruba šest tisíc korun, a tři metry látky po deseti eurech. To jsou látky přímo z Rakouska, které používají Rakušané na svoje kroje. V Čechách se dá na některé uniformy sehnat metr látky zhruba za pět set korun. Čepice se dají sehnat za 10 až 20 euro, a federbush, to je klobouk s chocholem mi dělala kolegyně z klubu zadarmo. Ušití bot se pohybuje okolo 3500 korun, ale originální holinky jsem sehnal například za deset euro. Když je to před kamarády z klubu, tak jsou ty ceny přijatelné.

Šest let se už Lukáš Pavlík z Benešova věnuje vojenské historii z dob Rakouska-Uherska. Vlastní několik originálních uniforem, některé si nechal ušít a obléká se do nich při nejrůznějších akcích spojených především s první světovou válkou.

Viděla jsem, že máte doma vystavené i originální uniformy. Kde ty sháníte a jaká je jejich cena?
Přes sběratele, aukce nebo samotné potomky jejich původních majitelů. Mám polní kabátec majora od ženistů, frak a kalhoty úředníka ze Schenbrunu, který sloužil u císaře pána Franc Josefa, polní blůzu poručíka pětatřicátého pěšího pluku, který bojoval na Soči a uniformu a čepici plukovního lékaře. A za kolik se dají pořídit? Okolo dvaceti tisíc korun za kus.

Byl výběr vašeho povolání ovlivněný i vaším koníčkem?
To byl jeden z důvodů. Po škole jsem se hlásil na univerzitu obrany v Brně, ale to mi o pár bodů nevyšlo, tak jsem šel k policii.

Jakou máte hodnost, coby voják první světové války a jako policista?
Jednoroční dobrovolník v hodnosti četaře, ale v rozmezí tří let bych se mohl stát důstojníkem, poručíkem v záloze. To se odvíjí od stavu toho jednoročního dobrovolníka. Byl bych taková spojka mezi Rakouskem a Čechami. A v zaměstnání jsem praporčík.

Jste u rakouského vojenského regimentu. Co němčina?
Poslední čtyři roky na gymnáziu jsem se učil německy. Ale přiznávám se, že jsem nebyl příliš zodpovědný žák, takže teď to doháním jako samouk. Ale knížka vám nedá tolik co konverzace. Navíc rakouská němčina je od té německé trochu odlišná. Naštěstí to Rakušáci berou s nadhledem a říkají, že já umím lépe německy než oni česky.

Dřív jezdili vojáci na koních. Umíte jezdit na koni?
Neumím, ale chtěl bych se to naučit. Mám kolegyni, která koně má a slíbila mi, že letošní prázdniny mě jezdit naučí. K té uniformě ten kůň nějak patří.

Chtěl byste, aby i vaše budoucí žena měla stejného koníčka?
Potěšilo by mě to. Ale pro mě bude rodina vždy na prvním místě, takže pokud by jí to nelákalo nebo by nechtěla, abych se koníčku věnoval, budu to respektovat.

Máte regiment v rakouském Linzi. Jak často tam jezdíte?
Tak pět krát za rok. Na vánoční večírek, kdy je i výroční schůze klubu, na cvičení v březnu. Rád jezdím na akci do Amstettenu, 18. srpna do Bad Vöslau, kdy se slaví císařovi narozeniny. A potom ještě, když někde něco je.

VIZITKA LUKÁŠE PAVLÍKA
Lukáš Pavlík se narodil 17. dubna 1986 V Benešově. Tam také vychodil první až pátou třídu Základní školy Dukelská a osmileté gymnázium. Na něm v roce 2006 úspěšně odmaturoval a od té doby pracuje u České policie. Aby si zvýšil svou profesní kvalifikaci, přihlásil se na Policejní akademii v Praze, kde od září loňského roku studuje. Je svobodný, bezdětný a mezi jeho koníčky patří rekonstrukce historických bitev a událostí z dob Rakouska-Uherska. Rád jezdí na kole a zhruba poslední rok se zajímá o křesťanství. Stal se katolíkem.

Autor: Martina Křečková

6.7.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jak reklamovat koupený dům či byt

FNL, Vlašim - Varnsdorf 4:1.
9

Bodnutí Fenina rytíře rozzlobilo

Objekty kolem benešovské šatlavy si můžete koupit

Benešov – Bez sta tisíc korun za rovných 15 milionů si lze koupit blok domů, jehož součástí je také někdejší benešovská šatlava. Spolu s ní prodává majitel i sousední polyfunkční dům s obchody a službami a pozemek určený pro bytovou výstavbu.

Do tiché země vtrhli jako vichřice

Benešovsko /OBRAZEM/ - Na břehu řeky roste tráva ostřice, prý přišli včas, však vtrhli jako vichřice, nad tichou zemí vrčí netopýři a národ němý tlučou oficíři. Ke slovům písně Karla Kryla Jeřabiny nelze ani po 49 letech od okupace Československa vojsky pěti komunistických zemí, nic vytknout. Přesně totiž vystihují atmosféru té doby.

Válečný řev a řinkot zbraní. Taková byla raně středověká bitva

Brdečný - Malá osada Brdečný u Neveklova přivítala o víkendu nespočet nadšenců do historie. Raně středověká bitva Rogar neboli Pojídači mrtvých předvedla příchozím život v minulosti, ale také především raně středověké bitvy.

OBRAZEM: Festival Exploration si užily tisíce fanoušků

Benešov - Dlouho očekávaný festival elektronické hudby v Táborských kasárnách v Benešově skončil. Exploration za uplynulé dva dny ale navštívilo tisíce lidí. Mezi fanoušky byla slyšet jak čeština, tak i angličtina, němčina, francouzština nebo maďarština.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení